Blog

Podzim příštího roku se v České republice ponese v znamení parlamentních voleb.  Již před třemi lety vznikla petice za zavedení systému korespondenční nebo elektronické volby a letos se vytvořila aktivní skupina zahraničních Čechů, která vystoupila s iniciativou „Chceme volit distančně“. Jejím cílem je možnost uplatnit volební právo a tak vyjádřit svůj názor k současnému dění a budoucímu směřování České republiky. Dosud není možné volit ani tradiční cestou, dopisem zaslaným poštou, ani digitálně. Statisíce občanů České republiky, kteří by chtěli volit, však nemohou, protože osobně cestovat mnohdy stovky až tisíce kilometrů k volební místnosti na zastupitelském úřadě je časově i technicky příliš náročné….

V roce, který končí jedničkou, se tradičně koná sčítání obyvatel, bytů a domů. To první československé bylo v roce 1921. Poslední československé v roce 1991 bylo v porovnání s předcházejícími sčítáními rozšířeno o náboženské vyznání a národnosti. Nejbližší sčítání bude na Slovensku v únoru a březnu příštího roku. Kolonka národnost ve sčítacím formuláři bude oproti roku 2011 rozšířená o možnost volby druhé národnosti. Tvůrci sčítacího formuláře pro obyvatele vycházeli z toho, že zde žije nemalý počet lidí ve smíšených rodinách, kteří sice mají státní občanství SR, ale dosud si národnost mohli volit zejména podle občanství jednoho z rodičů. Přitom k národnosti druhého rodiče…

   Města označují svá veřejná prostranství – ulice, náměstí – buď místními pojmy jako U stadionu, K muzeu apod., ale také na počest jiných měst vlastní země i zahraničních nebo i cizích států či významných osobností – státníků, spisovatelů a umělců. Z pražských několika tisíc místních označení je téměř 40 spojeno se Slovenskem.    Název Slovenská dostala ulice v prestižní pražské čtvrti Vinohrady ještě před první světovou válkou, kolem roku 1900. Poté dostaly „svoje“ ulice i další, zejména slovanské národy někdejší monarchie: Srbská (v Dejvicích v roce 1911), Slovinská v katastru Vršovic, Chorvatská …    V průběhu let a desetiletí byla řada pražských ulic pojmenována po některých…

V poslední řijnový den zemřel profesor Rudolf Zahradník. Jedna z nejvýraznějších osobností české vědy, první předseda Akademie věd ČR, rodák z Bratislavy, mentor Angely Merkelové. Tato mimořádně noblesná osobnost stála u zrodu oboru kvantové chemie u nás, byla autorem více než tří stovek odborných článků a vychovala mnoho následovníků. V jeho vědecké skupině působila také mladá vědkyně, dnes německá kancléřka Angela Merkelová. Rudolf Zahradník stál v čele Akademie věd ČR po dvě funkční období v letech 1993–2001. Zemřel dnes 31. října 2020 v odpoledních hodinách, bylo mu 92 let.   „Profesor Zahradník byl nejen výraznou vědeckou osobností, ale byl to také velmi milý a šarmantní člověk….

Výstavu ve veřejném prostoru k 350. výročí úmrtí J. A. Komenského si zájemci mohou prohlédnout od 15. listopadu na Komenského náměstí v Bratislavě. Připravilo ji bratislavské České centrum ve spolupráci s Velvyslanectvím ČR na Slovensku. Kurátor výstavy Jaroslav Anděl ji koncipoval speciálně pro tento prostor: ve specifickém kontextu se zde netradičně a nečekaně prolínají úryvky citátů z Labyrintu světa spolu s jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha. Výstava zajímavě promítá Komenského svět do dnešní reality. V Labyrintu světa a ráji srdce, nejznámějším díle Jana Amose Komenského, putuje hlavní hrdina městem, jehož podoba slouží autorovi jako alegorický obraz světa. Divák se tak stane na…