Ani typický košický vítr a každou chvíli drobný déšť neodradily skupinku žen s jediným mužským zástupcem od tradiční připomínky výročí narození prvního československého prezidenta. Když se ti první blížili k sousoší Tomáše Garriguea Masaryka a Milana Rastislava Štefánika, zůstali překvapení.
Nutno dodat, že mile. Už je totiž kdosi předběhl. U pylonu pod bustou TGM ležela krásná rudá růže. Ale s radostí přidali svých sedm růží i druhou kytici. Sedm růží už tato skupina českých krajanů, no spíš krajanek, se svými slovenskými přáteli kladou 7. března v den výročí narození zakladatele společného státu zcela záměrně. Převzali totiž rodinný zvyk Masarykových za každé dítě a maminku jednu růži. Za Alici, Herberta, Jana, Eleanoru, (která ale ve čtyřech měsících zemřela), Olgu, manželku a jednu za sympatizující Košičany.
Prezident Masaryk navštívil Košice jenom jednou a to během cesty po celém Československu a Podkarpatské Rusi v září 1921. Do Košic přijel 21. září 1921 v 16.30 vlakem spolu s předsedou vlády Janem Černým, některými ministry, Eduardem Benešem a jeho manželkou a dcerou Alicí. Na nádraží byl přivítán županem (hejtmanem) Janem Rumannem a dalšími představiteli kraje a města. Poté prezident zavítal na radnici, kde si prohlédl historické dokumenty spojené s husitskou správou na Slovensku. Po recepci v župním domě se vrátil na nádraží, kde nocoval ve vlaku. Ráno 22. září se ve vyzdobených Košicích konala vojenská přehlídka. Po ní odjel i se svým doprovodem auty (protože se na železniční trati na něj chystal atentát) přes Michalovce do Užhorodu. Ten samý den se delegace vrátila zpět do Košic, přesedla do vlaku a odjela na západní Slovensko.
Skupinka, která nezapomíná na historická fakta, se u košického sousoší rozloučila známým a aktuálním citátem TGM: „Tož demokracii bychom už měli, teď ještě nějaké ty demokraty.“
miš