V České republice si státní svátek vznik Československé republiky připomínali nejen státní orgány, ale také občané mnohých měst a obcí. Na Slovensku tento den státním svátkem není, přestože pro Slováky měl nový stát snad ještě větší význam než pro Čechy. Den 28. říjen 1918 je spojován zejména se třemi jmény – T.G.Masaryk, M.R.Štefánik a E.Beneš. Právě jejich politicko-diplomatické úsilí a dlouhodobá angažovanost vytvořily podmínky pro vznik společného státu. Ale nový stát nebyla jen jejich práce. Také proto se členové Slovensko-českého klubu v SR rozhodli na svém setkání v slavnostním duchu vzpomenout i několik dalších osobností, pár souvislostí, neplánovaných událostí…

Popravdě řečeno, s jejím jménem se většina návštěvníků Literárního soirée v košické Veřejné knihovně Jana Bocatia ještě nesetkala. Jednak proto, že nabídka titulů českých spisovatelů v knihkupectvích je poměrně omezená především na klasiku nebo bestsellery známých autorů (ať chceme nebo ne, pomyslné kulturní nůžky se mezi oběma národy stále více rozevírají) a také proto, že ve fondu Veřejné knihovny byla pouze jedna knížka – Ženy a cizinci na konci tisíciletí. Ale Markéta Hejkalová má na svém kontě deset románů i knížku pro děti a básně. Také přeložila mnoho knih z finštiny, zejména díla Mika Waltariho a Arta Paasilinny. Na autorské…

Pro letošní již osmý letní tábor Slovensko-českého klubu v SR vybrali organizátoři severní Moravu. Ze své „základny“ na chatě Koksař v Trojanovicích v malebném kraji pod Moravsko-slezskými Beskydami vyrážela skupina osmnácti dětí s vedoucími za poznáváním historických památek, kultury a přírodních krás tohoto regionu. Toulky severní Moravou začaly na hradě Hukvaldy a následně skupina navštívila památník – dobově zařízený dům, ve stejnojmenné vesnici, rodišti hudebního skladatele Leoše Janáčka. Avšak sošku Lišky Bystroušky, která připomínala známou Janáčkovu operu, v nedalekém parku nenašla. Z prostého důvodu – bronzovou sochu totiž nedávno někdo ukradl. Další zastávkou putování bylo známé Technické muzeum Tatra v Kopřivnici, v němž se nachází také expozice světoznámých sportovců,…

  Od 6. června vlály na Pražském hradě dva husitské prapory. Vyvěšené byly u příležitosti 600. výročí upálení náboženského reformátora Jana Husa a zůstaly do státního svátku České republiky 6. července. Před devadesáti lety tak učinil prezident Tomáš Garrigue Masaryk a tehdy prapor s husitským kalichem vyvolal v Československu i v zahraničí pozdvižení včetně nevole ze strany Vatikánu. Od té doby se pohled na Husa změnil. Většina historiků vnímá Husa jako veřejného intelektuála, který měl tu odvahu zasáhnout do soudobých společenských poměrů nejenom v církvi, ale i v celé společnosti a přicházel s řešeními. Jeho osobnost zásadně ovlivnila české dějiny….