SK-CZ Klub » S prof. Pifflem po Bratislavském hradě

Archiv

S prof. Pifflem po Bratislavském hradě

Ta dominanta je vidět z daleka a po staletí je symbolem Bratislavy. Její terasy poskytují úžasné výhledy na město i na Dunaj. Majestátný hrad s bohatou historií a četnými přestavbami. V roce 1811, kdy v něm sídlilo vojsko, vypukl v hradním areálu obrovský požár, hrad byl zcela zničen a ponechán napospas osudu. Až do začátku padesátých let minulého století. Jistě si nejstarší Bratislavané na ty ruiny pamatují.

Dne 28. května 1953 si prof. Alfred Piffl do deníku zapsal: „Slavná historická komise na Bratislavském hradě. Naše katedra dostala na starost jeho rekonstrukci…“

Právě v návaznosti na zápisy v deníku prof Piffla připravilo SNM – Historické muzeum netradiční noční prohlídky Bratislavského hradu. Ty nejbližší budou 24. listopadu v 18.30, 20.30 a 22.30. „Dosud jsme připravili šest prohlídek a musím přiznat, že nás mile překvapil velký zájem veřejnosti o tuto akci. I tentokrát se na prohlídku vydáme prostřednictvím Pifflova osobního deníku. Podíváme se na Hradní palác očima architekta, který se významně přičinil o záchranu a obnovu požárem zničeného hradu a zjistíme, jakými výzvami, překážkami ale i radostmi se během obnovy setkal. Samozřejmě neopomeneme ani další jeho souputníky – Alexyho, Martinčeka, Fialu, Štefanovičovou či Pollu,“ uvedl Mgr. Bc. Juraj Kucharík z Historického muzea SNM, které na hradě sídlí. „Prohlídka návštěvníky provede od hradní studny až po vrchol Korunní věže s výhledem na noční Bratislavu. Musím ale připomenout, že prohlídka je zčásti bariérová – do hradní věže a studny vedou strmé úzké schody.“

Jen dodáváme, že putování po Bratislavském hradě a stopách Alfreda Piffla, který vedl nejen architektonický a archeologický průzkum, ale začal i se stavebnými pracemi a spolu s kolektivem vypracoval projekt záchrany a využití hradu, trvá přibližně 90 minut a maximální počet účastníků jedné prohlídky je 25 osob.

Alfred Piffl přišel na Slovensko v roce 1947 jako čerstvý čtyřicátník a právě habilitovaný soukromý docent na ČVUT v Praze. Zvítězil v konkurzu na místo profesora dějin architektury, který vypsala Fakulta architektury a pozemního stavitelství SVŠT v Bratislavě. Nový pedagog byl nejen přínosem pro školu, ale i pro památkový fond na Slovensku.

Navzdory tomu, že nebylo předem jasné, k čemu má opravený areál sloužit, Piffl vzal obnovu hradní zříceniny za svůj úkol. Netušil, jak radikálně ovlivní jeho další život. Dne 21. dubna 1954 si do deníku zapsal: „ …Tak se začalo pracovat! Je to obrovský

nervový závazek, práce na roky. Nevím, jestli na ni budu stačit, ale cítím jakési vlnění, přítomnost neznámých sil mě žene do práce a já věřím, že se mi ji podaří dokončit.“

Prvotní nadšení začalo s narůstajícími těžkostmi postupně vyprchávat, slábla politická a na ní závislá ekonomická podpora vládních kruhů. Začaly se objevovat výhrady ze strany kolegů architektů, výtvarníků či zástupců odborných institucí, často sledujících vlastni zájmy. V důsledku vykonstruovaného obvinění byl v roce 1957 Alfred Piffl zatčen a odsouzen za pomluvu spřáteleného státu, šíření poplašné zprávy a pokus o pobuřování. Stálo ho to dva roky života ve věznici na Pankráci, zničenou kariéru i zničený život celé rodiny.

mi

Pro zájemce přikládáme link na televizní dokumentární film Heleny Miškufové o životě prof. Piffla: https://www.rtvs.sk/televizia/archiv/17921/366949#1

Top