SK-CZ Klub » Historický kalendář

duben 2019

Dne 1. dubna se dožívá 90 let spisovatel, dramatik a překladatel Milan Kundera. Je světově nejúspěšnějším a nejpřekládanějším autorem, Čechem, žijícím v zahraničí. Pochází z Brna, vystudoval pražskou FAMU a tam později přednášel světovou literaturu. Proslul nejen jako pedagog, ale navíc i literární teoretik. V roce 1975 emigroval do Francie a od konce 80. let píše svá díla francouzsky. Do Česka se vrací jen málo a inkognito. V próze začínal v 60. letech povídkami, které vyšly pod názvem Směšné lásky a románem Žert. Kunderovým románům se dostalo mnoha ocenění, dílem i kritiky. Nabídka českých vydání Kunderových knih je však omezená. Zejména proto, že texty všech česky napsaných románů autor pečlivě reviduje, než dá svolení k publikaci. Ještě horší situace je s francouzsky psanými díly, protože autor nedovolí, aby je překládal někdo cizí. Kunderova rozsáhlá tvorba získala více než dvacet cen, dvakrát byl Milan Kundera nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Je čestným občanem rodného Brna.

Za zakladatele českého animovaného filmu je považován filmový režisér, výtvarník, loutkář, animátor a reklamní grafik Karel Zeman. Narodil se 3. listopadu 1910 v Ostroměři na Jičínsku a my si připomínáme 30. výročí jeho úmrtí – 5. dubna 1989 ve Zlíně. Aktivní zájem, který projevil o loutkové divadlo již jako student, ho přivedl v roce 1943 do zlínského trikového ateliéru, kde zrealizoval svůj první poetický snímek Vánoční sen. A hned se dostavil obrovský úspěch – v roce 1946 získal na MFF v Cannes Cenu za nejlepší loutkový film. Karel Zeman vytvořil celou řadu animovaných filmů, např. Baron Prášil, Vynález zkázy, Cesta do pravěku nebo Ukradená vzducholoď. Množství vyznamenání a cen, které získaly Zemanovy filmy na festivalech snad celého světa, jsou důkazem nesmírné obliby této osobnosti. V Praze na Malé Straně bylo 6. října 2012 otevřeno Muzeum Karla Zemana jako stálá expozice celoživotního díla světově uznávaného filmového tvůrce.

Jednomu z nejvýznamnějších českých přírodovědců 19. století Janu Svatopluku Preslovi vděčíme za názvy některých zvířat např. tuleně, vorvaně, lachtana, bobra, dikobraza, zubra, mrože nebo hrocha či klokana. Rovněž i rostlin – kopretina, kukuřice či bledule a také názvů pro draslík, kyslík, vápník či pro minerály cínovec, kazivec a živec. Společně s bratrem Karlem Bořivojem totiž vytvářel českou a odvozeně i slovenskou odbornou terminologii mnoha vědních oborů, zejména pak v mineralogii, chemii, zoologii a botanice. Narodil se 4. září 1791 v Praze, vystudoval medicínu, později působil jako profesor speciálních dějin přírody na lékařské fakultě pražské univerzity. Založil zde kabinet zoologie a staral se o rozšiřování jeho sbírek. Spoluzakládal organizaci Matice česká, byl členem vídeňské akademie věd a členem české akademie. Zemřel 6. dubna 1849 v Praze. Jméno J. S. Presla je na fasádě budovy Národního muzea v Praze spolu se 72 jmény osobností české historie.

Dne 7. dubna 1924 v Bratislavě zemřel gen. MUDr. Jan Červíček, rodák z Hronova (nar. 1. 6.1864), organizátor vojenské zdravotní služby a také myslivosti na Slovensku. Vystudoval medicínu na pražské univerzitě, poté působil jako vojenský lékař v Praze, Záhřebu a Bosně-Hercegovině. Později byl velitelem vojenské posádkové nemocnice ve Vídni. V 1. světové válce byl na frontě, ale již 30. října 1918 se hlásil do československé armády. Byl jmenován velitelem polní zdravotní služby na Slovensku. Zde si našel čas i na svého koníčka – myslivost. Zasloužil se o založení Loveckého ochranného spolku pro Slovensko, byl jeho prvním předsedou. Zaměřil se na vytvoření systému ochrany zvěře na území Slovenska, vzdělávání v oblasti myslivosti a potlačení pytláctví. Mezi prvními vypracoval návrh opatření na ochranu kamzíků na slovenské i polské straně Tater. Žel, nestihl vše, co zamýšlel. Slovenský poľovnícky zväz v Bratislavě tomuto českému zakladateli organizované slovenské myslivosti v roce 1995 odhalil pamětní desku.

Dne 11. dubna 1949 bylo zřízeno Státní nakladatelství dětské knihy, nyní Nakladatelství Albatros, které za dobu své existence vydalo více než 10 tisíc titulů. V současné době je to přibližně 130 titulů ročně, soustřeďuje se na původní i překladovou literaturu především pro děti do 12 let. Vedle zavedených autorů a ilustrátorů nabízí také současné autory české i zahraniční, je dlouhodobým exkluzivním vydavatelem knížek Astrid Lindgrenové a příběhů Harryho Pottera J. K. Rowlingové. Toto nakladatelství vydává také populární a naučnou literaturu, encyklopedie, příručky i tituly pro odrostlejší čtenáře. Knížkou s největším jednorázovým nákladem v historii je Osada Havranů Eduarda Štorcha z roku 1982 – 250 000 výtisků, v současnosti má nejvyšší náklad Harry Potter a Fénixův řád od J. K. Rowlingové z roku 2004 – 235 000 výtisků. Nejvydávanějšími autory Albatrosu jsou Josef Lada, Ondřej Sekora, Václav Čtvrtek a Zdeněk Miler, nejfrekventovanějšími ilustrátory jsou Josef Lada, Helena Zmatlíková a Adolf Born.

Mezi Čechy, kteří se po vzniku společného státu vydali na Slovensko, byl i literární historik PhDr. Jan Vilikovský. Narodil se 15. dubna 1904 v Semechnicích v okrese Rychnov nad Kněžnou. Ve třicátých letech byl profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Komenského Bratislavě. Tato fakulta byla v pořadí třetí (po lékařské a právnické), která byla založená v rámci nově ustanovené slovenské Komenského univerzity v roce 1919. Jan Vilikovský je autorem studií o slovenských kancionálech a anglicko-slovenského slovníku. V březnu 1939 musel však svou práci přerušit a spolu s dalšími tisíci Čechů ze Slovenska nuceně odejít. Nastoupil na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity do Brna, kde byl profesorem dějin české literatury až do své předčasné smrti v roce 1946.

Do dějin ochotnického divadla na Slovensku se zapsal Valentin Erben, který pocházel z Třebětic na Moravě, kde se narodil 14. února 1899. Do Bratislavy se přistěhoval hned po vzniku společného státu Čechů a Slováků v roce 1919. Patřil k organizátorům ochotnického divadelnictví, byl spoluzakladatelem Lidové scény a Intimní scény. Po roce 1948 a likvidaci jeho firmy pracoval do odchodu do důchodu jako jevištní technik v bratislavském Parku kultury a oddychu. Projevil se i autorsky, napsal několik populárních, hudbou doplněných divadelních her pro mládež. Pro dospělé sestavoval slavnostní a zábavná pásma, psal také texty k pochodovým a tanečným písním. Zemřel 18. dubna 1984 v Bratislavě.

Dalším Čechem, jehož životní cesta byla dočasně spojena se Slovenskem, byl František Petrus, který se narodil 21. dubna 1924 v Chotěboři. Tento klarinetista a dirigent založil v roce 1954 v Košicích Dechový orchestr košického rozhlasu a také byl pedagogem na košické Konzervatoři. Během svého působení v Košicích složil hudbu k mnoha rozhlasovým hrám a adaptacím prózy uvedeným v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v Československém rozhlase.

Na zemědělského odborníka, akademika a vysokoškolského profesora v oboru krmiv, zakladatele trávního semenářství na Slovensku Ing. Dr. Miloslava Malocha, který se narodil 22. dubna 1922 v Plzni, velice vroucně vzpomínal jeho syn Ing. Milan Maloch. (více v rubrice Osobnosti / Agrobotanik Miloslav Maloch).

Na Slovensku zanechal svou stopu také Josef Křepela, rodák z Plzně. Narodil se 16. března1896. Tento herec, tanečník, operní a operetní pěvec, působil od 1926 do 1945 ve Slovenském národním divadle, dalších 15 let na Nové scéně v Bratislavě. V druhé polovině 50. let si zahrál v devíti celovečerních a dvou dokumentárních filmech. Zemřel 29. dubna 1969 v Bratislavě.