Blog

  Přestože Kierling  dnes patří do tzv. velké Vídně, žije svým klidným životem městečka zhruba s třemi tisíckami obyvatel. Skupinu členů Slovensko-českého klubu v SR však nelákaly procházky po romantických zákoutích a historických památkách, nýbrž společně zamířili do  budovy bývalého sanatoria, ve které jsou zpřístupněny místnosti věnované památce Franze Kafky. Právě zde tento Pražan, židovský německy píšící literát,  prožil poslední chvíle svého krátkého života a v místnostech, dnes muzeálně zařízených, zemřel. U smrtelného lože byli s ním jeho přítelkyně Dora Diamantová (Dymant) a lékař Robert Klopstock, se kterým se znal z Vysokých Tater. Není zrovna všeobecně známé, že dnes světově uznávaný spisovatel, absolvoval nejdelší léčbu –…

  V rámci Dní Terasy připravily Městská část Košice-Západ a krajanská organizace Slovensko-český klub ve Slovenské republice odhalení pamětní tabule českému architektovi Bertholdovi Hornungovi, který se významně zasloužil o koncepci moderních Košic při přípravě a realizaci sídliště známého jako Terasa. Slavnostní odhalení tabule na budově Átrium klubu, Zuzkin park č. 4, Luník 1, bude v pátek 15. června 2012 v 11 hod. Berthold Hornug se narodil v roku 1925 v Ostravě, po 2. světové válce vystudoval České vysoké učení technické v Praze (ČVUT). Když dostal nabídku z košické pobočky Stavoprojektu zúčastnit se budování nové části Košic, tehdy nazývaného Nové Město, rád přijal výzvu vytvořit koncepci sídliska pro zhruba 45tisíc obyvatel a podílet se na vytvoření zástavbového plánu jednotlivých městských částí. Využil svoje…

  Měl být zapomenut, ale lidská zvídavost je silnější a trvalejší než stranická nařízení. Nedávno byla v Bratislavě výstava o obnově Bratislavského hradu, kde se vzpomínalo i na člověka, který inicioval záchranu zpustlých ruin po požáru v roce1811 anásledně obnovu dominanty hlavního města. A minulý týden přijeli do Košic na pozvání Slovensko-českého klubu ve Slovenské republice synové Jan a Lukáš Pifflovi, aby návštěvníkům přednášky ve studovně Státní vědecké knihovny  přiblížili plodný a různorodý život svého otce, architekta Alfreda Piffla. Z Čech přišel profesor Piffl do Bratislavy v roce 1947, působil na Slovenské vysoké škole technické a v roce 1950 byl zvolen prvním děkanem nově vzniklé…

Přiblížit lidový zvyk pálení čarodějnic, který je stále populární v některých českých a moravských regionech, bylo hlavním záměrem druhé letošní košické tvořivé dílničky pro děti nebo vnoučata členů Slovensko-českého klubu v SR. Jenže kluci a holčičky netvořili ty zlé čarodějnice, ale ty dobré. Takže si nakonec svoje „strigy“ všichni s láskou nesli domů a nechtěli ani slyšet o jejich pálení 30. dubna. „Vy jste posledního dubna nechodili pálit čarodějnice?“- podivila se jedna z dříve narozených žen na jedné klubové akci. Přítelkyně ze severní Moravy váhavě kroutily hlavami. „U nás se takový zvyk nedržel.“ „Ale u nás ano, moc dobře se pamatuji, že jsme sbírali po vesnici všechna stará košťata, namáčeli je do oleje nebo čeho,…

Četnické humoresky   Michal Dlouhý (* 1962 Kutná Hora) patří k současným úspěšným českým spisovatelům a publicistům. Zabývá se literaturou faktu a na téma historie četnictva, policie a policejního letectva publikuje v několika časopisech. Dosud vydal jedenáct knih věnovaných československému četnictvu – Případy z pátrací služby, Veselé příhody z pátrací služby, Záhadné příběhy z pátrací služby, Kutnohorská pátračka na stopě, Četnické čtyřlístky, Četnické trampoty, Humoresky vážně, Páté přikázání, Četnický pes Alto, Ve jménu zákona a Za císaře pána. V současné době píše svoji dvanáctou knihu s názvem Četnické historky. Na jeho náměty natočila ČT několik seriálů, z nich nejsledovanější byly Četnické humoresky. Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., ukončil studium Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Svoji diplomovou práci napsal na téma Organizace Československého četnictva…