Blog

Český spisovatel Jaroslav Foglar s přezdívkou „Jestřáb“, autor 31 knih, i dnes inspiruje využíváním romantické atmosféry, schopností motivovat zajímavými legendami, vedením k soutěživosti dětí a k hledání dobrodružství a tajemství v přírodě. Významné zůstává i Foglarovo upozorňování na nutnost zdravého způsobu života naplněného fyzickými aktivitami, odmítání násilí, bezpráví, nečestnosti a na nutnost pomáhat ostatním. Právě v tomto duchu se nesla červnová dvojdenní akce Dobrodružství s Foglarem v pohoří Bachureň na východním Slovensku pro děti členů SČK. Večerní program přiblížil účastníkům dílo tohoto autora včetně nejznámějšího kresleného seriálu Rychlé šípy. Při plnění většiny „bobříků“, které prověřují nejrůznější vlastnosti, schopnosti, znalosti a dovednosti, se děti s chutí zasmály, ale při bobříku odvahy – nočním pochodu lesem – nikomu do smíchu jaksi nebylo. A tak ticho u snídaně…

Film Návrat tanečnice měl i svou českou premiéru. Ve Slovenském institutu v Praze byl uveden 22. června za účasti režisérky Ľuby Koľové, scenáristky Heleny Miškufové a kameramana Ladislava Csikyho. Diváci podobně jako na slovenské premiéře vyjadřovali svůj obdiv k aktivitám téměř zapomenutého člověka a zdůrazňovali potřebu takových filmů, které přibližují lidi a období minulosti.

Tereza Boučková, dcera Pavla Kohouta, obdržela za svou prvotinu Indiánský běh (1988) Cenu Jiřího Ortena. Následovaly knihy Křepelice (1993), Když milujete muže (1995), Krákorám (1998), soubor fejetonů Jen tak si trochu schnít (2004), divadelní adaptace filmu F. Felliniho Silnice (2000), scénář k filmu Smradi (2002) a další scénář Zemský ráj to napohled (2005) získal 1. cenu Sazky za nejlepší nerealizovaný scénář. Posledním dílem je Rok kohouta (2008), který vyvolal rozporuplné reakce české společnosti. Autorka, před lety propagátorka adopce, vychází z autobiografických situací při výchově dvou osvojených romských chlapců, kteří se vymkli společenským a rodinným normám. Přestože toto téma nejsilněji rezonovalo v besedě s Terezou Boučkovou v rámci červnového Literárního soirée, autorka sama přečetla ukázky…

Praha má nejen nespočet historických objektů, kouzelná zákoutí a magickou Malou Stranu se Starým Městem, ale také desítky soch a sousoší. Aby aspoň některé z nich znali krajané a další členové Slovensko-českého klubu v SR, připravili pro ně organizátoři projekt Poklona sochám stověžaté. Skupina se koncem dubna 2010 toulala po Petříně, u sochy K. H. Máchy si četla úryvky Máje, u hvězdárny si připomněla životní příběh M. R. Štefánika a na Hradčanském náměstí zase upřímný vztah T. G. Masaryka a jeho rodiny k Slovensku. V dalších dnech si u nové sochy Karla Hašlera na Starých zámeckých schodech zazpívala stejnojmennou písničku a pokračovala k soše Albrechta z Valdštejna, Miroslava Tyrše, mistra Jana Husa, Franze Kafky, Bedřicha Smetany, Josefa Mánesa, Antonína Dvořáka, Mikoláše Alše, Elišky Krásnohorské, Boženy Němcové a dalších….