Blog

Irena Obermannová, absolventka pražské FAMU, česká spisovatelka a scenáristka, vydala na 15 knih (nejúspěšnější Deník šílené manželky, přeložený do maďarčiny, němčiny, polštiny a zfilmovaný), napsala několik rozhlasových her, je autorkou scénáře Ordinace v růžové zahradě a námětu televizního seriálu Ulice, do vysílání ČT je připravený její 16dílný seriál Elixír mládí. Letos vydala knihu básní Moje duše na cibulce. K ní napsala: Dala jsem sama sobě dárek a ráda bych ho dala i ostatním. Doufám, že z něho budou mít stejnou radost jako já. Od dětství píšu básničky, ostatně jako každý, jenomže většina lidí z toho vyroste. Mně to potěšení zůstalo. Vrzám si básničky do svých knížek, cudně je píšu na papírky se seznamem věcí na nákup, strkám je do krabičky…

Někdo do závěrečné ankety napsal výlety a hrady, jiný konkretizoval třeba Jindřichův Hradec, Kaproun, Hluboká nebo rafting, další se nenamáhal a napsal všechno. Takové byly anketní odpovědi dětí v letošním letním táboře, který v jižních Čechách připravila krajanská organizace Slovensko-český klub ve Slovenské republice. V pořadí už 4. letní tábor tentokrát s názvem Ve znamení růže byl v České Kanadě, přesněji ve východní oblasti jižních Čech, v Kunžaku. Ale přímo v táboře děti byly jen večer. Program poznávacího tábora, který finančně podpořily Úřad vlády SR – program Kultura národnostních menšin 2011 a Ministerstvo zahraničních věcí ČR, byl totiž skutečně bohatý. Od návštěvy některých hradů a zámků přes muzeum rarit v Pelhřimově, bunkry ve Slavonicích, malování hrníčků v hrnčířské dílně k splavování Lužnice. Překvapením…

V Muzeu Svatý Anton nedaleko Banské Štiavnice připravil Český spolek ve Zvolenu vzpomínkovou akci o generálovi MUDr. Janu Červíčkovi, který je zakladatelem Loveckého ochranného spolku na Slovensku. Do Antona zamířila i dvacítka členů Slovensko-českého klubu v SR z Košic. Pro většinu z nás myslivec představuje novodobého lovce, který má jediný cíl – trefit a získat kořist v podobě paroží nebo dalších zajímavých důkazů jeho střeleckého úspěchu. Jenže ten správný myslivec, to je někdo úplně jiný. V jeho zorném úhlu je především ochrana zvěře. Před přírodními pohromami i před člověkem. Na Slovensku má tato činnost svou dlouhou tradici, kdysi se o zvěř většinou ve svých lesích a oborách starali majitelé pozemků, tedy příslušníci šlechtických rodů. Na našem území byla…

O sinusoidách života může česká spisovatelka Eda Kriseová dlouze vyprávět. A zajímavě; na tom se shodli jak návštěvníci autorského čtení a besedy s touto spisovatelkou v Univerzitní knihovně v Prešově, tak ve Veřejné knihovně Jána Bocatia v Košicích. Po studiích žurnalistky na Univerzitě Karlově v Praze začala jako nadějná investigativní novinářka pracovat v redakci Mladého světa, později Literárních novin. Rýsovala se slibná kariéra. Přišel však osmašedesátý. Redakce, kde pracovala, byla zrušená a ona – jako mnozí další kolegové – nesměla publikovat. Rozloučila se s novinářstvím a začala psát knihy, které vydávala samizdatem nebo publikovala v zahraničí. Po roce 1989 byla mluvčí Občanského fóra, poté poradkyní a ředitelkou sekce Stížností a milostí prezidentské kanceláře Václava Havla. Zážitků z té doby má…

Jedno ze známých českých přísloví tvrdí „Sedávej panenko v koutě, budeš-li dobrá, najdou tě“. Ale organizátoři výstavy obrázků, fotografií, děl i dílek členů Slovensko-českého klubu ve Slovenské republice toto přísloví trochu přizpůsobili dnešku a nazvali ji – NEsedávej panenko v koutě. Výstava v galerii Pekárna na košické uličce řemesel, na Hrnčiarské, je různorodá, amatérská i různých věkových kategorií od středoškolaček po ty dříve narozené. Potrvá do konce března. Přestože název výstavy evokuje ženskou práci, zcela tomu tak není. S vědomím zachovávání rodové rovnosti jsou zde i jemné práce mladých mužských rukou. A proč se Slovensko-český klub rozhodl takovou výstavu připravit? Z obyčejného důvodu – lidé se mají setkávat, debatovat spolu, poodhalit své soukromí, své zájmy a tak se…