Blog

Největšími knihomoly na světě jsou Estonci, Češi ale figurují hned na čtvrtém místě za Nory a Švédy. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnili vědci z univerzit v Austrálii a Spojených státech. Experti zároveň zjistili, že počet knih v domácnosti v dospívání má vliv na úroveň vzdělanosti v pozdějším věku. Vědci ve svém průzkumu vyzpovídali dospělé z jednatřiceti zemí světa ve věku 25 až 65 let. Ptali se jich, kolik knih měli doma, když jim bylo 16 let. Následně zjistili, že právě množství knih v dospívání má pozitivní vliv na gramotnost, znalost počtů a počítačové dovednosti v pozdějším věku. A počet…

Už původní československá hymna v úvodu koncertu v podání sólistů Anety Hollé – soprán, Gabriely Hübnerové – alt, Martina Šrejmy – tenor a Mariána Lukáče – baryton, předznamenala neobvyklost koncertní atmosféry. Ne, že by návštěvníci hymnu neznali, ale jaksi si netroufli přidat se. Slavnostní koncert, který připravila krajanská organizace Slovensko-český klub v SR k 100. výročí vzniku Československé republiky, provázela připomínkami nejvážnějších historických událostí moderátorská dvojice Helena Miškufová a Miroslav Talavašek. Hned na začátku nečekaně odzněly dvě zprávy. Tou špatnou bylo, že Patricie Janečková sice do Košic přijela, ale během dopoledne naplno propukla nemoc, následovala návštěva lékařky, která vyloučila zpívání, nasadila antibiotika…

Čechů a Moravanů, kteří si zanotují některou z východoslovenských lidových písní, je jistě celá řada, ale těch, kteří se rozhodli ji uchovat pro další generace, není mnoho. Ani Slováků. To potvrdila muzikoložka PhDr. Dita Marenčínová když uvedla, že lidová píseň z východního Slovenska nebyla v minulosti středobodem sběratelského zájmu a popravdě je tomu tak dodnes. „Toto moje tvrzení dokumentují vydané sbírky, v nichž jsou zastoupené jen velice skromně, ve viditelném nepoměru k ostatním oblastem, přestože východní Slovensko je svými rozměry největší oblast a oplývá nesmírným bohatstvím lidových písní.“ Ve své přednášce se zaměřila na dvě české osobnosti – Oldřicha Hemerku, který…

  Ačkoliv František Emmert vydal již třicet titulů a jeden z nich vyšel ve slovenštině, není jako autor především literatury faktu na Slovensku příliš znám. Tak jsme se na 12. ročníku Literárního soirée zaměřili na dosavadní tvorbu autora a více pak na dvě poslední Emmertovy knihy. Zlomové osmičky, které vyšly poslední srpnový týden a titul Zrození republiky Národní revoluce 1918, který se v knihkupectvích objevil začátkem září. František Emmert se narodil v roce 1974 v Brně v rodině hudebního skladatele a profesora JAMU Františka Gregora Emmerta. Rodina otce pochází z Bavorska, rodina matky z Teplic v Čechách. Bylo zajímavé poslouchat dramatický životní příběh…

Tu dřevěnou bedýnku, s kterou můj otec narukoval v mobilizaci ve třicátém osmém, stále máme doma. Při vzpomínce na ty dny se táta vždycky velice rozohnil a tvrdil, že bez boje neměli odejít, že byli úžasně nadšení bránit svou vlast před nacisty. Později se k tomuto historickému období moc nerad vracel. Měl pocit, že Čechy a Slováky zradily nejen mocnosti, které pakt podepsaly, ale i vlastní politici. Pár desítek let se ho už na nic zeptat nemůžu… Před 80 lety, přesně 23. září 1938 ve 22:30, vyhlásil armádní generál Jan Syrový všeobecnou mobilizaci. Její organizace byla obdivuhodná, vždyť během pěti dnů československá branná…