Přestože nejvyšší počet Čechů a Moravanů přicházel na Slovensko po vzniku společného státu, nebyly ani v předešlých staletích kontakty mezi oběma národy zanedbatelné. Zejména po prohrané bitvě na Bílé hoře roku 1620 českými stavy a násilné rekatolizaci v českém království mnoho osobností muselo odejít do exilu. Mnohé totiž odmítly přestoupit ke katolictví, mezi nimi třeba Jan Amos Komenský, grafik Václav Hollar či spisovatelé Pavel Stránský a Pavel Skála ze Zhoře.
Nemalý počet exulantů zamířil i do Uher a usadil se hned za hranicí především v nitranském a trenčínském kraji. V novém domově začali provozovat to, co bylo pro ně zdrojem obživy předtím doma. Tak se do Trenčína, Púchova a Žiliny dostaly exulantské knihtiskárny. Žilinská je spojená se jménem Jana Dadana, který zprvu působil v Púchově a později se i s tiskárnou přestěhoval do Žiliny. V knihtiskárně od roku 1665, kdy se začíná psát historie žilinské exulantské tiskárny, do 1671 vydal 13 tisků psaných biblickou češtinou. Po jeho smrti vedla tiskárnu několik let manželka a od roku 1685 syn Jan, který se oženil s dcerou žilinského rychtáře Timoteou. Během jeho působení byla žilinská tiskárna jedna z nejúspěšnějších ve vydávání protestantského tisku.
Historii této tiskárny, jejích majitelů i některé tisky z této doby přibližuje výstava s názvem „Exulantská tlačiareň rodiny Dadanovcov v Žiline v 17. storočí“, která je přístupná na přízemí Krajské knihovny v Žilině do konce března.