Málokdo dnes něco ví o těch bojích za zachování celistvosti státu vyhlášeného jen před pár týdny v roce 1918. Součástí Československé republiky se stalo i Slovensko, které jako Horní Uhry bylo do té doby součástí Maďarska. Už v listopadu začaly bojové střety mezi maďarskými a československými vojenskými jednotkami, které po celém slovenském území trvaly až do 23. června, kdy bylo na nátlak dohodových mocností podepsáno příměří.
Právě na ty strastiplné měsíce po konci první světové války, na boje o Slovensko a také jak zasáhly do života obyvatel v regionu Gemer je zaměřená dvoudenní akce s názvem Boj o Slovensko 1919. V Banickém muzeu v Rožňavě si 26. 7. v podvečer návštěvníci mohou vyslechnout přednášky historiků. A druhý den pak přímo zažít válečnou atmosféru v Betliari v lokalitě Píla. Zájemci zažijí i atmosféru autentických dobových táborů, mohou zhlédnout výstavu militarií včetně originálů i replik tehdejších uniforem a výstroje, také výzbroje bojujících armád a vojenskou techniku.
Vyvrcholením akce bude od 14. hodiny rekonstrukce bojů z roku 1919, které předvedou kluby vojenské historie kromě domácích ze Slovenska, také z Česka, Maďarska a Polska za podpory akustických a pyrotechnických efektů.
Gemerská akce Boj o Slovensko 1919 je ojedinělým projektem k tomuto tématu, který chce přiblížit málo známý a nepřehledný úsek historie společného státu.Podle historika Zdeňka Kárníka 90 padlých vojáků na straně československého vojska pocházelo ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi; 895 padlých vojáků (z toho 640 dobrovolníků) pocházelo z Česka. A ještě pro úplnost dodáváme, že dne12. června 1919 byla na mírové konferenci v Paříži stanovena konečná československo –maďarská hranice, která pak byla zahrnuta do článku 27 Trianonské smlouvy. Trianonská mírová smlouva mezi Maďarskem a většinou států Dohody byla podepsaná 4. června 1920 a vstoupila v platnost 26. července 1921. Smlouva zavazovala strany k uznání nových mezinárodních hranic mezi Maďarskem a jeho sousedy – Československa, Rumunska, Jugoslávie a Rakouska.
miš