Vzdát úctu vojákům, kteří padli v okolí Košic v bojích o celistvost právě vzniklé Československé republiky, přijeli zástupci města Vysoké Mýto, odkud vojáci pocházeli. Vzpomínkové cesty se účastnil místostarosta Vysokého Mýta Martin Krejza, tajemník Městského úřadu Jan Vlček, ředitel Regionálního muzea Jiří Junek a tři zástupci Krajského vojenského velitelství v Pardubicích.
Návštěvy pietních míst začali na hřbitově v obci Košická Belá v doprovodu pracovníků Obecního úřadu. „Na hrobě třicátníků je nová mramorová deska, která činí místo posledního odpočinku našich vojáků důstojnějším. Pěkné bylo vystoupení dětí z místní základní školy,“ uvedl Jiří Junek, který všechna místa bojů v okolí Košic vojenské posádky z Vysokého Mýta dlouhodobě mapuje. Z Košické Belé auta Městských lesů Košice vyvezla skupinu na Železný vrch. U této obnovené mohyly bylo zřejmé, že celé prostranství okolo je pravidelně udržováno. A také navštěvováno. Na tomto působivém místě došlo i na zpěv české a slovenské hymny.
Dalším místem, kde jsou pochováni padlí vojáci 30. pěšího pluku z Vysokého Mýta, je starý hřbitov v Kysaku. Také zde se čeští hosté setkali s vedením obce a společně opět položili kytice k hrobu. „Pan starosta nás informoval, že by v příštím roce mělo dojít k restaurování mohyly, ale nyní se čeká, jak předložený záměr posoudí památkový ústav,“ připomenul J. Junek.
Letošní vzpomínkovou akci k 105. výročí bojů s vojskem bolševické Maďarské republiky rad zakončila skupina z Vysokého Mýta náročnou túrou na Lastovičí vrch nad lázněmi Štós ke kříži vojáků II. praporu 98. pluku. Kříž je prostý, dobře udržovaný s nádhernou patinou prošlých časů. Dlužno dodat, že v roce 2017 ho nechal Slovensko-český klub v SR rekonstruovat a v blízkosti osadil i informační panel o bojích v okolí. Také zde výsokomýtská skupina položila kytici s českou trikolorou a věnovala tichou vzpomínku. Dalším cílem byl hřbitov Medzevě, kde jsou rovněž hroby vojáků z tohoto východočeského města.
„K mým postřehům patří to, že o všechny hroby a pietní místa je dobře postaráno. Velký dík patří všem, kteří se o ně starají, ať to jsou (a to především) obce nebo Češi na Slovensku. Za hrdinství při obraně hranic byl II. prapor a 138 příslušníků pluku vyznamenáni Československým válečným křížem. V roce 1929 se pluku dostalo významného uznání. Rozhodnutím prezidenta republiky bylo pluku dovoleno nést ve svém oficiálním názvu jméno spisovatele Aloise Jiráska,“ dodal Jiří Junek.
miš
