Blog

Jihoněmecká Kostnice si připomíná 600. výročí upálení teologa a husitského kazatele Jeronýma Pražského na tamním koncilu. Vzpomínkové akce posledních týdnů vyvrcholily 30. května odhalením Jeronýmovy pamětní desky a zahájením výstavy, která připomíná jeho život. Českého univerzitního mistra, filozofa a neortodoxního teologa Jeronýma Pražského odsoudil církevní soud v průběhu koncilu – podobně jako Jana Husa necelý rok předtím – jako kacíře k smrti upálením. Jeho popel byl vhozen do Rýna stejně jako Husův. Teologa si přímo v Kostnici připomněli i zástupci českých církví a čeští politici. Vzpomínkové akce začaly už na konci dubna, kdy v Kostnici odstartoval seriál seminářů připomínajících jednotlivé aspekty…

Na každém kroku po Praze bylo zřejmé, že si země připomíná největší osobnost v českých dějinách – římského císaře a českého krále Karla IV., od jehož narození uplynulo 14. května sedm set let. K osobnosti císaře připravily kulturní, společenské, akademické a vědecké instituce široké spektrum aktivit od tematických výstav po speciální prohlídky a akce v různých památkách. Právě v dnech oslav zavítala do Prahy skupina členů Slovensko-českého klubu v SR v rámci vzdělávacího projektu Praga Caroli. Seznamování s dobou Karla IV. začalo v Karolinu, které je srdcem rozsáhlého univerzitního komplexu, dnešní Univerzity Karlovy. V dubnu 1348 Karel IV. vydal zakládací listinu vysokého učení pražského, které se stalo…

Každým rokem se pár desítek členů Slovensko-českého klubu v SR vydává po okolí Košic i dalších míst Slovenska s jasným záměrem. Poznávat činnost českých osobností, které v minulosti působily a zanechaly výraznou stopu v kraji od řeky Moravy až po hranici se Zakarpatím. Od bratříků přes osvícence, místa bojů první i druhé světové války k výtvarníkům i jeskyňářům, literátům i botanikům. Letos zamířili na jih nejvýchodnější části Slovenska – jižní Zemplín. Tento region je před turisty tak trochu schovaný za majestátností tatranských štítů, za Čergovskými a Slánskými vrchy.  Je příliš vzdálený od průmyslových center, nicméně má své zvláštní kouzlo nejen…

Mohlo by se zdát, že téměř tři čtvrtě století je dost dlouhá doba na to, aby se lidstvo co možná nejobjektivněji vyrovnalo s historickými událostmi. Realita je ovšem jiná. Některé prožitky jsou příliš osobní, některé okolnosti zamlčované, postupně jsou odhalována různá zvěrstva a nepochopitelné situace, jiné vysvětlovány manipulovaně podle současné politické situace. Tak je to i s Benešovými dekrety a vysídlením Němců a Maďarů. Že je i dnes o tuto problematiku zájem, o získání věcných informací, potvrdila i účast na přednášce českého historika prof. Jana Rychlíka s názvem Fakty a mýty o Benešových dekretech, kterou připravil Slovensko-český klub v SR ve…