Blog

Přestože je současný svět velice dynamický a zaměřený především na hmotné statky, najdou se lidé, kteří se umějí zastavit a popřemýšlet. Třeba nad myšlenkami básníka. Právě pro ně připravil Slovensko-český klub ve Slovenské republice v divadelním sále košické Konzervatoře podvečer poezie a hudby, kterým připomněl 100. výročí narození českého básníka, dramatika, překladatele, novináře a také hudebníka Josefa Kainara.Představení složené z Kainarových básní a písní nastudovali studenti košické Konzervatoře V. Bernátová, R. Chrťanská, T. Hodermantský, R. Štefančík, S. Gonda, A. Dragun a T. Tabaček pod vedením Mgr. Marty Vilhanové. Možná, že o nich v budoucnu ještě uslyšíme podobně jako o jiných absolventech…

Do oblasti Slovenského rudohoří nad Lázně Štós občas zamíří pár turistů nebo vyznavačů geocachingu a zastaví se u prastarého kříže. Málokdo však ví, že právě tady pod Lastoviččím vrchem probíhaly v roce 1919 boje jednotek československého vojska a legionářů s maďarskou Rudou armádou. Byly to boje o zachování celistvosti nově vzniklého Československa v hranicích určených vítěznými dohodovými mocnostmi po 1. světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska. Proto se Slovensko-český klub ve Slovenské republice rozhodl ke kříži osadit informační tabuli a chátrající kříž hrozící zřícením restaurovat. Podle dokumentů a názoru zpracovatelů dřeva pochází tento hrubě otesaný kříž skutečně z období před téměř sto lety. Prý stačil rok…

V Čechách a na Moravě jsou často cílem návštěvníků a v některých velkých jsou připraveni i průvodci. Možná se i na jižním a jihovýchodním Slovensku někomu stane, že při procházkách přírodou narazí na betonový objekt, který evidentně do toho kraje nepatří a bývá značně zchátralý. Vojenské betonové bunkry. Mají svou zvláštní historii. Dozvědět se o ní něco více bylo cílem více než čtyřicítky zájemců, tradičně ze tří generací, kteří objevovali bunkry v Slánských vrších. S jejich výstavbou se začalo už v roce 1935 podél hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem. Tyto železobetonové stavby byly lidově nazývané řopíky, což je odvozeno od názvu…

Ještě dnes je v Hradci Králové téměř na každém kroku cítit, že za první republiky bylo město označováno jako „salon republiky“. A právě to podnítilo organizátory vzdělávacích akademií Slovensko-českého klubu ve Slovenské republice, aby tu letošní nasměrovali do města na soutoku Labe a Orlice. Nejdříve se zdálo, že si z mnoha jmen architektů a názvů jimi navržených objektů máloco zapamatují. Ale během poznávání staveb, obšírného výkladu a také díky vytištěným informacím, které každý účastník dostal, se jména přece jen vrývala do paměti. Po návštěvě Muzea východních Čech už každý věděl, kdo to byl Jan Kotěra. První roky po vzniku společného státu jim…

Vláda ČR vzala na vědomí ustavení Meziresortní komise pro Čechy žijící v zahraničí, která bude koordinačním a poradním orgánem ministra zahraničních věcí ke krajanské problematice. Vláda ČR uložila ministryni školství, mládeže a tělovýchovy, ministru vnitra, ministru zdravotnictví, ministryni práce a sociálních věcí, ministru kultury, ministru spravedlnosti a ministru průmyslu a obchodu nominovat své zástupce do Komise. Tito zástupci ministerstev budou pověřeni koordinací krajanské problematiky a komunikací s pracovištěm zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí České republiky, jenž bude předsedou Komise.  Činnosti Komise se budou moci účastnit i zástupci dalších ministerstev a veřejných institucí, jejichž agenda s krajanskou problematikou souvisí…