Blog

Desítkám tisíc restituentů se ani po pětadvaceti letech nepodařilo získat zpět vyvlastněnou půdu či náhradní pozemky. Šanci dostat od státu přiměřenou satisfakci mají jen do poloviny příštího roku, kdy začne platit tzv. restituční tečka. Parlament ČR totiž rozhodl, že po 1. 7. 2018 stát za nevrácené pozemky zaplatí pouze odškodnění, které může být až mnohanásobně nižší než cena nevydaných pozemků. Jedná se o ukončení možnosti výdeje náhradních pozemků za pozemky, které byly v letech 1948 až 1989 zestátněny, a které nebylo možno restituentům po revoluci ze zákonných důvodů vydat. Státní pozemkový úřad (SPÚ), který nároky restituentů řeší, by měl vypořádat…

Tak autor Otomar Dvořák pojmenoval román, jakousi tajnou zpověď Karla Jaromíra Erbena, z něhož četl ukázku na letošním Literárním soirée v Košicích. Možná si čtenáři podobně jako účastníci autorského čtení a besedy pomyslí, co nového už může současník přinést o autorovi, jehož jméno slýchá od základní školy a jehož dílo je podrobně zpracováno několika generacemi literárních odborníků. Ale kupodivu, když pan Dvořák četl ukázku z první kapitoly s názvem Kmotřička smrt, začalo být v místnosti husto. A při dalším povídání o tvorbě, hledání úhlů pohledu na různé záhady a překvapivé souvislosti atmosféra houstla ještě více. Otomar Dvořák začal povídání o…

Letošní již třetí literárně výtvarné setkání v cyklu Vědomí souvislostí s kunsthistorikem PhDr. Bohumírem Bachratým a výtvarnicí Evou B. Linhartovou, které Slovensko-český klub v SR připravuje spolu s Tvůrčím domem Artfarm v Drienovci nedaleko Košic, mělo název Bratří Čapkové a Slovensko. Ale nejdříve si účastníci akce prohlédli nové expozice v kouzelném areálu dvora vesnické chalupy v Drienovci, které mají doslova světový záběr. Každý rok se zde instalují nové panely a tak se návštěvníci dovídají velice zajímavé informace. Posléze už v interiéru B. Bachratý začal odvíjet životní příběh Josefa a Karla Čapkových, k němuž postupně přidával pohled kunsthistorika na tvorbu staršího z obou bratrů a také význam literární tvorby…

Mnozí lidé se domnívají, že dobré kontakty mezi Čechy a Slováky začaly až po vzniku Československé republiky v roce 1918. Avšak důkazů dobrých vztahů mezi oběma národy je v předešlých staletích celá řada. Jen je potřebné si jich všimnout. Například dvojice hudebníků Jitka Baštová a Jindřich Macek s pásmem Hudba v myšlenkách Masarykových vstupovali ve Slovenském národním muzeu před zajímavou malovanou oponou. Ta byla do Martina dovezená z Prahy na Štědrý den roku 1891. Jejím autorem je akademický malíř Karel Vítězslav Mašek. Dnes je jméno tohoto českého malíře, architekta, ilustrátora a vysokoškolského pedagoga téměř neznámé, patří však mezi významné české…

Už při první informaci o koncertu, v němž zazní loutna a akordeon, zájemci zbystřili nad neobvyklým složením pozornost. Nicméně ti, kteří se rozhodli navštívit pásmo Hudba v myšlenkách Masarykových, si vystoupení dvou hudebníků z Havlíčkova Brodu vychutnali. Koncert byl připomínkou, že 14. září před 80 lety zemřel Prezident Osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk. Prožil skutečně bohatý život a jeho dílo je obsáhlé. Pro oba naše národy vytvořil hodnotu, kterou si snad už ani neuvědomujeme – samostatnost. I dnes je stále symbolem ideálů svobody a demokracie, souladu slov a činů. Akordeonistka Jitka Baštová po konzervatoři v Pardubicích absolvovala Vysokou školu múzických umění…