Koncem loňského roku se v českých knihkupectvích objevil nový román Antonína Polácha Mefistův rukopis. Autora historických románů žijícího v Rakousku ale píšícího česky členové Slovensko-českého klubu dobře znají. Již dvakrát zavítal za nimi do Košic se svým novým titulem a naopak ti, kteří mířili do Kostnice uctít si památku mistra Jana Husa, cestou udělali zastávku v Rakousku na autorské čtení a besedu se spisovatelem k jeho románu Mezi císařem a papežem.
Děj Mefistova rukopisu se odehrává v Praze, která byla v roce 1608 hlavním městem Římské říše a sídlem císaře Rudolfa II. Praha byla tehdy centrem vzdělanců a vědců, jazykově velice různorodá. Sám císař češtinu ovládal, ale kromě ní a němčiny zde zněla i polština, maďarština či velština. A. Polách čerpal fakty do svého románu i z materiálů v těchto jazycích. „Johan Kepler právě vypočítal oběžné dráhy planet a definitivně potvrdil platnost Koperníkova heliocentrického systému. Nejznámější alchymista té doby Oswald Croll připravoval k vydání budoucí bibli lékárníků Basilica chymica a rabbi Löw tvořil za hradbami židovského ghetta svého Golema,“ uvádí A. Polách. Nicméně o Praze jako o bezpečném městě nelze mluvit. „K městu právě táhlo vojsko arcivévody Matyáše, aby sesadilo císaře z trůnu, císař Rudolf zase propadl silnému záchvatu melancholie, jeho dvůr byl prosáklý korupcí a intrikářstvím, nad městem se vznášel stín nebezpečí války a hrozícího zániku.“ Do takové situace v Praze se vrací slavný polský alchymista, hlavní postava románu, Michal Sendivoj, který jako mnozí další touží po poznání tajemství, jež má změnit chod světa, po tajemství lidské nesmrtelnosti. A že prostředky k jeho získání nebyly právě férové, je nabíledni.
Jedna postava románu může speciálně zajímat Košičany. Jan Bocatius, který pocházel z Horní Lužice a v knize také vystupuje, byl totiž několik let košickým rychtářem.