* Česká republika se od 6. července může pyšnit dalšími dvěma zástupci zapsanými na Seznamu hmotných památek světového kulturního dědictví UNESCO. K lokalitám s významem pro celé lidstvo nově přibyl Hornický region Krušnohoří a Krajina pro chov koní v Kladrubech. O jejich zápisu rozhodli delegáti organizace na zasedání v ázerbajdžánském Baku. Celkem má Česko na seznamu UNESCO 14 hmotných památek. Mezi nimi jsou třeba Lednicko-valtický areál, Zámek Litomyšl nebo historická centra Českého Krumlova, Prahy či Telče.
* Zájem o víza do ČR v posledních třech či čtyřech letech stabilně roste. Jenom v první polovině letošního roku přijaly české konzuláty přes 400 tisíc vízových žádostí. Ve srovnání se stejným obdobím loni jde o 13 procentní nárůst. V roce 2018 byl počet vízových žádostí 722 tisíc. „Příčin růstu zájmu o víza je několik. Jednak je to pokračující zájem o návštěvu ČR jako stále populární destinaci. Nově jezdí do České republiky turisté zejména z Číny a Indie, kde je stále lepší kupní síla. S turistikou souvisí i zájem o lázeňské pobyty. Podnikatelé jezdí do Česka na různá jednání. Pak tu máme také krátká sezónní zaměstnání, kde se nám čísla rapidně zvyšují,“ uvedl pro Rádio Praha ředitel vízového odboru ministerstva zahraničí David Nový.
* Jaký plat pobíral učitel na konci 19. století? Kolik nemocnic tehdy existovalo v Českém království? Kde všude fungovaly parní stroje? Jaká byla školní docházka? Na tyto a mnohé další otázky odpoví internetová databáze se statistikami ze zemí rakousko-uherské monarchie, kterou dokončuje český historik Tomáš Cvrček. Databáze zahrnuje miliony údajů od roku 1828, kdy Rakousko začalo data shromažďovat, až po rok 1918. Lze například zjistit, jak se změnil spotřební koš. V 19. století až 60 procent rodinného rozpočtu představoval nákup potravin, dnes je to 20 až 25 procent. Naproti tomu se v minulosti hodně šetřilo na nájmu, proto často celá rodina bydlela v jedné místnosti a nájem činil jen pět až deset procent rodinných výdajů.
* Zhruba 18 tisíc hektarů vinic je v dnešním Česku a každým rokem se jejich plocha zvětšuje. Podle statistik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se za posledních pět let zvětšila o víc než 600 hektarů. A díky klimatickým změnám se vinařství dostává i mimo obvyklé vinohradnické oblasti. Vinohrady dnes jsou i na Vysočině, v Podkrkonoší, na svazích v obci Kuks na Trutnovsku, v obci Litoboř na Náchodsku i v Polabí, na jižních terasách historického centra Hradce Králové. Podle odborníků se vinné révě v Královéhradeckém kraji při změně klimatu začíná v posledních letech dařit podobně, jako v době Karla IV. V posledních letech obnovují historické vinice také v Praze, kde dnes réva roste na téměř 15 hektarech.
* Film Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula bude letos v hlavní soutěži o Zlatého lva na filmovém festivalu v Benátkách. Drama podle bestselleru spisovatele Jerzyho Kosińskeho vypráví o strastech malého chlapce za druhé světové války. Český film se v Benátkách naposledy promítal v roce 1994 – byl to snímek Jiřího Menzela Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Snímek vznikl v koprodukci Česka, Slovenska a Ukrajiny. Festival v Benátkách začíná 28. srpna, tam bude mít film svou světovou premiéru. Kromě toho dostal také pozvánku na festival do Toronta, který začíná 5. září.
* Na šesti místech Krkonošského národního parku se během léta buduje šest útulen. Navrhli je studenti architektury pražské ČVUT. Útulny jsou malé domečky, které jsou určené na odpočinek turistů nebo na jednorázové přespání, když je na horách zastihne nepřízeň počasí. Útulny pojali studenti s fantazií. Jedna připomíná vesmírnou sondu, další myslivecký posed. Útulny mají 16 metrů čtverečních a na jejich financování se podílelo ČVUT a Krkonošský národní park
* Za tři desetiletí od listopadu 1989 se česká společnost výrazně proměnila. Roste podíl lidí, kteří zůstávají svobodní. Ubylo sňatků a přibylo rozvodů, i když od roku 2013 zájem o tradiční svazek mírně roste. Dětí se rodí méně a téměř polovina z nich přichází na svět mimo manželství. Od roku 1989 jejich počet z 2,25 milionu klesl o 560.000. Život se o několik let prodloužil a podíl seniorů se zvyšuje. I přes stárnutí ale republika nevymírá, a to hlavně díky přílivu cizinců. Těch v zemi žije šestnáctkrát víc než na konci komunistického režimu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
* Masarykův les, vysázený v roce 1930 občany Československa na severu Izraele na počest prvního československého prezidenta, bude kompletně obnoven. O to se snaží Český výbor Židovského národního fondu KKL-JNF, který dává dohromady finanční prostředky na revitalizaci lesa a shání odborníky. Vše by mělo být hotovo do března 2020, na který připadá 170. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. První skupina dobrovolníků z České republiky dorazila do Izraele již loni a kácela nežádoucí vegetaci v zarostlém lese. Druhá skupina odjela letos sázet nové stromky. Les se nachází nedaleko kibucu Sarid, který s revitalizací pomáhá.