Ještě dva týdny prázdnin a pak nastane (aspoň stále doufáme) pro školáky návrat mezi kamarády, které si v minulém školním roce moc neužili. Jedinou překážkou by zase mohl být covid, ale zejména rodiče doufají, že se situace z minulého školního roku už opakovat nebude. Ono tápat v učivu pro základní školy není pro rodiče zrovna dobrý pedagogický vzor.
Rodiny smíšených manželství, v nichž vyrůstají děti, mají problém navíc. Jak na potomka mluvit? Jen jazykem místním, možná jednoho z rodičů, nebo i jazykem rodiče druhého? Zvládne to malé dítě? Na tuto oblast se zaměřila Kateřina Spiess -Velčovská z Frankfurtu nad Mohanem a vymyslela projekt Průvodce vícejazyčnou výchovou. Shromáždila devět mýtů o vícejazyčnosti, nastudovala práce některých evropských lingvistů a došla k závěru, že vícejazyčnost nezatěžuje.
Jedním z mýtů je, že vícejazyčnost je pro děti matoucí a zatěžuje je. „Moje osobní zkušenost je, že toto tvrdí většinou lidé, kteří s vícejazyčností nemají osobní zkušenost. Tento mýtus pochází ze starých vědeckých studií z poloviny 20. století. Byl již mnohokrát vyvrácen a přece se drží!“ říká autorka projektu. Podle jejích slov tzv. monolingvní děti se nemusí ve stejný čas vypořádat s množstvím jazyků, nemá to však vliv na rychlost osvojení si mateřštiny. Moderní studie a zkušenosti dokonce dokazují, že všechny děti jsou schopné se učit více jazyků a to včetně dětí, které jsou vývojově opožděné nebo byly u nich diagnostikovány poruchy učení. A proč si to dovolí tvrdit? „Obecně není pro vědu snadné shodnout se na jedné studii, každý lingvista přináší odlišný pohled na problematiku. Já se opírám o tvrzení švýcarského lingvisty, prof. Grosjeana a výklad Dr. Andreevy z mnichovské univerzity. Dle nich se proces myšlení vyvíjí dříve než řeč. Později se to srovná, vyvíjejí se paralelně a navzájem se ovlivňují. Dosavadní vědecké studie nepotvrzují přímou souvislost v rychlosti osvojení si mateřštiny u jednojazyčných či vícejazyčných dětí. Každý člověk je originál a potřebuje svůj čas. Později může začít hovořit i monolingvní dítě. Více jazyků na to vliv nemá. Proto ten závěr, že vícejazyčnost nezatěžuje.“
Vícejazyčné děti nevědí, kam patří. Vícejazyčnost způsobuje poruchy řeči. Vícejazyčné děti jsou popletené, neumí se vyjadřovat. To jsou další z mýtů, které paní Spiess -Velčovská vyvrací. A nejen to. Rozhodla se nabídnout své poznatky veřejnosti. S kolegyněmi se spojily s odborníky z pedagogiky, didaktiky, metodiky, psychologie, logopedie, lingvistiky a dalších oborů, ale také s rodinami, které vícejazyčnou výchovou úspěšně procházejí a připravily online kongres, který bude 20. – 25. 9. 2021. Již nyní je možné se zdarma zaregistrovat na https://vicejazycnavychova.cz/
„Naším cílem je poskytnout zájemcům zajímavé a užitečné informace tak, aby i jejich vícejazyčná výchova fungovala,“ objasňuje Kateřina Spiess -Velčovská. Ví, o čem mluví. Je zakladatelkou CZENTRA Čechů a Slováků ve Frankfurtu nad Mohanem, České školy bez hranic a Slovenské školy Rhein-Main.
miš