Besedy s českými spisovateli a autorská čtení organizuje Slovensko-český klub v SR už devět roků a v Košicích i dalších východoslovenských městech představil 25 současných českých spisovatelů. Je to jakási dlouholetá literární akademie, která napomáhá zájemcům o literaturu orientovat se v nabídce knihkupců.
Na letošní podzimní Literární soirée přijal pozvání český spisovatel historických románů MUDr. Antonín Polách žijící v Rakousku, kde pracuje jako lékař. Na svém kontě má již devět titulů. Setkání ve Veřejné knihovně Jana Bocatia s košickými zájemci o historickou literaturu autor začal přednáškou o kulturní sounáležitosti v Evropě. Od vlivu starověkého Řecka a Říma na kulturu evropských států, přes různé okolnosti v dalších staletích, k hranicím kultur, které se liší od státních hranic a postupnému srůstání, i problémech s tím spojených. Na podnětnou přednášku navázalo autorské čtení a beseda o nejnovější Poláchově knize Ať zemře král. Ta účastníky akce zavedla do roku 1249 na dvůr císaře Fridricha II. Osobní strážce z Říma je vyslán, aby zmařil atentát na císaře, organizovaný papežem Inocencem IV. Během několika adventních dnů se odehrává boj s neznámým, zkušeným a záludným atentátníkem.
Ať zemře král je devátou Poláchovou knihou. Návštěvníci košické besedy znají především román Mezi císařem a papežem o událostech v Kostnici a okolnostech upálení mistra Jana Husa a tak se řeč stočila i na tvorbu této knihy. Zajímaly je především možnosti práce v různých archivech a dalších zdrojích při dohledávání historických dokumentů.
O novém, desátém románu, ke kterému v současnosti sbírá potřebné podklady, autor velmi hovořit nechtěl. Prozradil jen, že se bude odehrávat v době, kdy v Praze sídlil Rudolf II. A bude v něm také zmínka o Janu Bocatiovi, pocházejícího z Lužice, kterého osud zavál na začátku 17. století na slovenské území. Několik let působil i jako košický rychtář a právě za Rudolfa II. byl vězněn v Bílé věži v Praze.
Ke Slovensku má Antonín Polách, rodák z Nového Jičína, osobitný vztah. Několik let totiž působil jako internista v popradské nemocnici a po rozdělení Československa, kdy vlastně vznikla česká národnostní menšina, se stal prvním předsedou regionální organizace Český spolek v Popradě. Ta dnes už neexistuje. V roce 1995 se pak s celou rodinou přestěhovali do Rakouska.
novějšído Fotogaleriestarší