SK-CZ Klub » Tentokrát s přilbou na hlavě

Archiv

Tentokrát s přilbou na hlavě

Akce Slovensko-českého klubu jsou různě zaměřeny a konají se na různých místech – v divadle, knihovně, na horách, ale i pod zemí. Možná to zní nadneseně, že právě do opálových dolů nedaleko Prešova jsme se vydali poznávat spojitosti  s českými dotyky a zároveň región, v němž žijeme. Ale kupodivu, ty česko -slovenské kontakty najdeme všude.

V okolí štoly Josef v Slánských vrších se nacházejí haldy vytěžené horniny. Některým návštěvníkům to prostě nedá. Vezmou klacík a prohrábnou aspoň kousek z té veliké haldy. Co kdyby našli jehlu v kopě sena. Přesněji drahocenné náznaky opálu mezi tunami kamene. I členy naší skupiny začalo pokoušet štěstí a jásali nad každým trochu zabarveným kamínkem, který našli. Jejich usilovnost přerušila povinnost převzít přilbu a baterku od zástupců provozovatele Libanky. Poté se těžké kovové dveře do štoly Josef otevřely.

Slovenské opálové doly byly až do objevu nalezišť v Mexiku a Austrálii jedinými na světě. Byly unikátní způsobem dobývání i vytěženým množstvím. Dokonce současná těžba v Austrálii je porovnatelná s těžbou vzácného opálu zde v okolí Dubníku před 150 lety. Právě v lokalitě Libanka u obce Červenice, které součástí je i štola Josef, byl v roce 1775 nalezený největší kus opálu zvaný Harlekýn. Váží téměř 600 gramů a dnes ho mohou obdivovat návštěvníci přírodovědného muzea ve Vídni. Zdejší opál si oblíbili mnozí příslušníci šlechty a také členové rodiny císaře Napoleona.

Krok za krokem naše věkově různorodá skupina poznávala důl, hledala opál v puklinách andezitu, jednou tyrkysový, jindy bílý ale i tmavomodrý, obdivovala práci Romů z okolí, kteří v dole pracují na zpřístupnění dalších chodeb. Ty nemají takový systém jako v jiných podzemních dolech, spíše připomínají sýr ementál. Kdyby člověk sešel z hlavní chodby, velice snadno by zabloudil a těžko hledal směr návratu. I to je velká zajímavost opálových dolů.

Svou stopu v dole zanechali lidé různých národností v závislosti od toho, pod jaký státní útvar doly právě patřily. V začátcích Československa tu působili i čeští brusiči z Turnova, kteří měli bohaté zkušenosti se zpracováním českého granátu. I vytěžený opál musí projít ještě dlouhým procesem, než se z něj stane vzácný šperk. V minulém století byla posledním majitelem francouzská společnost. Pro nerentabilnost byla těžba na Slovensku zastavena v roce 1922.

Snad vlivem množství informací a zážitků, nebo neskonale čistým vzduchem uběhlo půldruhé hodiny pod zemí neobvykle rychle. Byl to prostě jiný svět.

Top