V Česku byl 28. říjen státním svátkem, na Slovensku pouze památným dnem. Naše krajanská organizace Slovensko-český klub v SR si vznik Československé republiky připomněla slavnostním setkáním a také křtem právě vydané publikace. V první části akce k 95. výročí vzniku státu Čechů a Slováků organizátoři připravili hudebně-faktografický program. Tak se návštěvníci něco více dozvěděli o atmosféře v Čechách v druhé polovině října 1918 i v den vyhlášení republiky a další zajímavé okolnosti, které souvisely se vznikem společného státu. Se zájmem vyslechli první poselství T.G. Masaryka Národnímu shromáždění předneseného 22. prosince 1919. Program doprovázely prvorepublikové melodie v podání R. Probaly-klavír a E. Šuka-saxofonu a také Fibichova Sonatina na housle 15leté Martiny Babinčákové.
V druhé části pak byl křest knížky s názvem Češi v Košicích, pamětní desky a sochy, které autorkou je Helena Miškufová. Publikace neobsahuje stručná encyklopedická hesla, ale každou pamětní desku doplňuje text, který přibližuje uvedenou osobnost. Někdy je to rozhovor s potomkem, jindy výběr z korespondence nebo článek o historických souvislostech. V úvodu autorka připomíná, že Češi na území dnešního Slovenska žili již od 12. století, co potvrzuje zatím nejstarší zápis v tzv. Anonymově kronice. Pak zmiňuje migrační vlny během několika staletí. Zajímavý je i údaj, že podle posledního uherského sčítání lidu v roce 1910 na rozloze zhruba dnešního Slovenska žilo více než sedm a půl tisíce Čechů. Do novodobé historie Košic se Češi nejvýznamněji zapsali především v rámci dvou vln. První je datována po vzniku společné republiky v roce1918 adruhá po roce 1945. V první vlně šlo především o vybudování státní správy, vzdělávacího systému, zdravotnictví a rozšíření kultury. Ve druhé pak o industriální rozvoj města. V Košicích působila v minulosti celá řada vynikajících osobností v různých oblastech a jejich podíl na rozvoji města dosud nebyl komplexně zpracován, např. podíl českých architektů při výstavbě obytných souborů, českých pedagogů, lékařů nebo českých hutnických odborníků. Navíc se v mnohých slovenských encyklopediích objevuje transkripce českých jmen, co bezesporu napomáhá tomu, že nejsou vnímána jako česká. Tak jména významných českých odborníků zapadají prachem zapomnění. Skromnou publikací chce vydavatel pootevřít stránky historie a připomenout aspoň ty osobnosti a události, které jsou v podobě pamětních desek a soch součástí dnešního života Košic. Knížku pokřtili herečka Ľuba Blaškovičová a fotbalistaTomáš Medveď, oba mají maminky Češky a tak jsou vlastně druhá generace Čechů, nebo aspoň „polovičních“. Křtili košickou gajdovkou, tedy minerálkou, která od 20. let minulého století nese jméno českého generála Radoly Gajdy působícího dva roky v Košicích.
Příjemná akce byla zakončená číší vína a pohoštěním připraveným výbornými kuchařkami-členkami klubu.
novějšído Fotogaleriestarší