SK-CZ Klub » Slovenské ulice v Praze

Archiv

Slovenské ulice v Praze

   Města označují svá veřejná prostranství – ulice, náměstí – buď místními pojmy jako U stadionu, K muzeu apod., ale také na počest jiných měst vlastní země i zahraničních nebo i cizích států či významných osobností – státníků, spisovatelů a umělců. Z pražských několika tisíc místních označení je téměř 40 spojeno se Slovenskem.

   Název Slovenská dostala ulice v prestižní pražské čtvrti Vinohrady ještě před první světovou válkou, kolem roku 1900. Poté dostaly „svoje“ ulice i další, zejména slovanské národy někdejší monarchie: Srbská (v Dejvicích v roce 1911), Slovinská v katastru Vršovic, Chorvatská …

   V průběhu let a desetiletí byla řada pražských ulic pojmenována po některých slovenských městech: Nitranská, rovněž na Vinohradech, existuje už od roku 1889, kdy v  této části města probíhala intenzivní výstavba domů bohatších Pražanů.  Košická ulice je ve staré části čtvrti Vršovice (Praha 10) od roku 1947, Banskobystrická od počátku 50. let v Praze 6 – Dejvicích, Trnavská, Trenčínská, Žilinská a Púchovská vznikly v 60. letech při výstavbě sídliště Spořilov v katastru obce Záběhlice. Určitou slabinou v české metropoli byla absence místa pojmenovaného po partnerském hlavním městě Slovenské republiky: v Praze sice dříve existovalo Bratislavské náměstí na Spořilově, ale v souvislosti se stavebními úpravami při stavbě Jižní spojky v roce 1986 zaniklo. Bratislavská ulice vznikla v roce 2006 z iniciativy občanů na pěkném sídlišti Košík v katastru Hostivaře; vhodná ulice blíže centra se nenašla, protože je dnes tendence stávající názvy neměnit. Bratislavská čtvrť Ružinov má ale v Krči ulici už od roku 1969.

   Vedle slovenských měst jsou na mapě Prahy také další zeměpisné pojmy spojené se Slovenskem: od 70. let je na sídlišti Bohnice ulice Dunajecká – katastrálně patří ovšem do Troje. V městské části Uhřiněves existuje ulice Dunajská, která tu byla ještě před připojením k hlavnímu městu v roce 1974.  V Čakovicích na severu města jsou ulice Kysucká, Vážská a na počest slovenských velehor Tatranská, na opačném konci metropole na Chodově se nachází ulice Donovalská.

   Vedle místopisných pojmů má hlavní město České republiky i řadu ulic nazvaných jmény slovenských osobností. Už od roku 1877 – s výjimkou válečných let, kdy ji nacisté přejmenovali – je v Karlíně vedle kostela sv. Cyrila a Metoděje ulice Kollárova. Na Smíchově je od roku 1919 ulice Štefánikova – jiný název měla jen za Protektorátu Čechy a Morava (ulice Kinského) a „reálného socialismu“ (S. M. Kirova). O úctě Pražanů k Milanu Rastislavovi svědčí i to, že je po něm pojmenována také hvězdárna na Petříně, má i „svůj“ most. Na pražských ulicích můžeme najít jména celé plejády slovenských veřejných činitelů a umělců: na Vinohradech je ulice Šrobárova, pojmenovaná po MUDr. Vavru Šrobárovi, známém předválečném i poválečném slovenském a československém politikovi. Byla tak nazvána už v roce 1947, tedy ještě za jeho života. V Krči jsou od konce 60. let Štúrova, Bernolákova, Hurbanova, Tajovského, Sládkovičova a Kukučínova. V komplexu sídlišť tzv. Jižního Města (dnes převážně Praha 11) nalezneme na Chodově ulici Benkovu – na počest slovenského malíře Martina Benky, v Hájích Novomeského, Matúškovu a Tatarkovu – ta existuje až od počátku 90. let, do té doby byl u nás tabu.

   Tamtéž je i Hviezdoslavova – ulice téhož jména sice byla už od 50. let na Vinohradech na místě původní Dykovy – tento český básník nebyl ale pro tehdejší režim dost „košer“. V 90. letech požádali občané, aby se původní název Dykova vrátil; pro Hviezdoslavovu našli nově místo právě na Jižním Městě. Podobně se „stěhoval“ i v Čechách méně známý slovenský malíř Karol M. Lehotský. Jeho jméno nosila v Řepích původně ulice se školou pojmenovanou po válečném hrdinovi generálu Peřinovi, na přání místních obyvatel byla posléze po něm přejmenována i celá ulice. Nově je dnes Lehotského ulice ve stejné čtvrti. V Bubenči má od 50. let ulici Peter Jilemnický, Čech žijící a tvořící na Slovensku.  Pražané nezapomněli ani na lidového hrdinu Juraje Jánošíka – Jánošíkova ulice v Krči byla původně při svém vzniku v roce 1969 nesprávně označena jako Janošikova.

   Z hrdinů moderní doby je pojmenována po kapitánu Nálepkovi ulice v Dejvicích, po výsadkáři Slováku Jozefu Gabčíkovi ulice v Libni nedaleko místa, kde provedli s Čechem Janem Kubišem hrdinský čin – atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Tím ovlivnili válečné i poválečné dějiny Československa.  Výčet slovenských stop v Praze není úplný, ale i tak je dokladem o úctě a mimořádně kladném vztahu Pražanů a Čechů ke Slovensku a Slovákům.

                                                                                                                        Petr Kuneš

Top