SK-CZ Klub » Osmičková výročí

Archiv

Osmičková výročí

Těch osmiček je v české historii skutečně požehnaně. Tak se nelze divit, že Češi tato výročí skutečně prožívají a nevěří na náhodu. Nejvíce se pochopitelně uvádějí data z minulého století.

Vždyť začátek naší moderní státnosti se váže k roku 1918, kdy vzniklo Československo, září 1938 souvisí se zradou západních spojenců, únor v roce 1948 zase s komunistickým převratem a srpen 1968 s invazí “bratrské internacionální pomoci“ čili okupací vojsk Varšavské smlouvy na čele se Sovětským svazem. Když zalistujeme ve starších staletích, tak se vynoří rok 1278, kdy právě v srpnu (28.) bylo na Moravském poli české vojsko poraženo druhým kandidátem na císařský trůn Rudolfem Habsburským a v bitvě zahynul Přemysl Otakar II., pátý král Čech z rodu Přemyslovců. Proti všem pravidlům ji rozhodl útok Rudolfových šiků zezadu. První středoevropskou univerzitu založil v Praze český král Karel IV. v roce 1348. Českým stavovským povstáním v roce 1618 začala třicetiletá válka, uzavřená v roce 1648 vestfálským mírem, který pro české země znamenal třistaletou habsburskou nadvládu. Jaro národů v roce 1848 zasáhlo také Prahu, avšak velící generál v Čechách kníže Alfred Windischgrätz rozhodl, že rostoucí napětí a pražské revoluční barikády utlumí svými kanóny.

Jak Češi znají svoje dějiny, to ukázal průzkum, který zveřejnila organizace Post Bellum. Téměř polovina dotázaných mladých lidí neví, co se stalo v roce 1938, 1948 a 1968. Lépe jsou na tom se znalostmi o roce 1918, dvě třetiny z nich správně uvedly založení republiky. Český národ vnímá negativněji invazi sovětských vojsk do Československa v roce 1968, než vznik protektorátu. Nejhůře jsou na tom lidé ve věku 18 až 24 let se znalostí událostí roku 1938. Mnichovskou dohodu nebo obsazení pohraničí znají jen čtyři z deseti dotázaných. Pražské jaro a invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 nic neříkají téměř polovině (46 %) nejmladších zpovídaných. Celkově ale 76 % všech respondentů průzkumu ví, co se v roce 1968 stalo. Nejlepší povědomí mají mladí o událostech okolo založení Československa v roce 1918 (72 %). Podle ředitele organizace Post Bellum Mikuláše Kroupy se mladí o historických událostech nejčastěji dozvídají ve škole, dalšími informačními zdroji jsou učebnice či encyklopedie. Škola je sice hlavním zdrojem informací u všech sledovaných výročí, avšak více než polovina mladých lidí by se historii chtěla učit jinak. Do průzkumu se zapojilo přes 1000 lidí ve věku od 18 do 65 let. Z výzkumu společnosti NMS Market Research také vyplynulo, že znalosti se zvyšují s rostoucím věkem, vzděláním a příjmem.

Top