Snad každý ví, co znamená žlutý narcis připevněný na klopě kabátu. Tento jarní kvítek jakoby probouzel cit a snahu pomoct těm, kteří pomoc potřebují. Na letošní Den narcisů na Slovensku vyrazí dobrovolníci 20. dubna. Možná si tehdy někdo vzpomene na jméno ženy, která se zasloužila o vznik tehdy ještě československé Ligy proti rakovině MUDr. Evy Siracké, DrSc.
Pod jejím vedením se Liga stala členem Evropské asociace lig proti rakovině a také Mezinárodní unie proti rakovině, největší světové organizace v této oblasti. Kapitoly smyslu a láskyplného života této něžné ženy, která zasvětila profesionální život léčbě rakoviny a významné odbornice v oblasti radiologie, se zavřely v poslední únorový týden.
Liga proti rakovině na své stránce uvádí: „Ďakujeme v mene našom, v mene onkologických pacientov a celej verejnosti za možnosť užívať úrodu toho, čo s láskou započala. Naša práca v Lige je pokračovaním jej práce a budeme ju robiť naďalej zodpovedne a s veľkou pokorou.
Toto sú jej slová, ktoré odzneli pri 25. výročí založenia LPR – „Zasiali sme malé semienko nádeje a dúfali sme, že sa ujme a vyrastie z neho strom, ktorý nás bude chrániť a bude nám dodávať potrebnú životnú silu a energiu“.
Strom sa za 33 rokov rozkošatel a je to Váš strom, pani doktorka, my všetci s úctou a vďakou užívame jeho ochrannú korunu… Vaše názory, pomoc, odhodlanie a energia nikdy nezomrú, lebo v každom z nás je kúsok z Vás.“
MUDr. Eva Siracká studovala na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde ukončila atestace z radiologie a onkologie, jako první lékařka na Slovensku se věnovala radioterapii. Od roku 1953 pracovala v Onkologickém ústavu sv. Alžběty, 1961–1991 v Ústavu experimentální onkologie SAV. Odborné vědomosti si rozšiřovala na studijních pobytech v zahraničí. Je autorkou řady odborných publikací, zakladatelkou Československé společnosti pro radioterapii, radiobiologii a fyziku. Spolupracovala s mnohými zahraničními onkologickými ústavy. Byla členkou výborů několika odborných národních a mezinárodních společností v oboru radiologie a onkologie.
Patřila k vzácným, ale skromným lidem. Její aktivity do vysokého věku jsou nesporné. A tak přicházela uznání. Obdržela několik státních cen a vyznamenání, řadu ocenění, byla první Evropankou, které Světová zdravotnická organizace za celoživotní práci v onkologii udělila Sasakawa Health Prize a zařadila ji mezi 65 předních lékařských osobností do publikace „Caring physicians of the world“, Parlament EÚ ji vyjmenoval za Občanku Evropské unie.
Málo je známé, že její kořeny sahají za řeku Moravu a že hovořila pěknou češtinou. Narodila se 1. května 1926 v Uherském Hradišti, odkud pocházela její matka a kde se narodila i její sestra. Otec jako mladý soudce začal svou kariéru po vzniku Československa v Nitře. Nevyzpytatelné cesty osudu se zkřížily právě pod Zoborem, kde se soudce seznámil s úřednicí taktéž z Moravy. Rodina později žila v Bratislavě a k dívenkám se ještě přidal chlapec. Doma se hodně mluvilo česky, děti často jezdívaly k příbuzným na Moravu a tak není divu, že bez problémů ovládaly češtinu. Ke svému původu se doktorka Siracká hlásila, byla členkou Českého spolku Bratislava, odebírala Českou besedu, měsíčník Čechů, Moravanů a Slezanů na Slovensku a v říjnu 2006 převzala z rukou ministra zahraničních věcí České republiky v Praze Cyrila Svobody ocenění Významná česká žena ve světě.
miš