Možná že ti starší mají vlastní zkušenost a mohou potvrdit, že po roce 1948 nebyl katastr nemovitostí řádně udržován a v době kolektivizace zemědělství často vůbec nebyl veden. Po roku 1989 se věci dávají do pořádku, ale je to běh na dlouhou trať. Nemovitosti zapsané na neexistující státní subjekt a řešení nemovitostí s nejasnými vlastníky jsou součástí agendy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který je organizační složkou státu spadající do resortu Ministerstva financí České republiky.
Tento úřad vyzývá obce, instituce a také občany, aby si na jeho stránkách zkontrolovali, zda by mohli být vlastníkem nějaké nemovitosti. Pokud se nepřihlásí vlastník nemovitosti nejpozději do 31. 12. 2023, uběhne lhůta daná novým občanským zákoníkem a tento majetek přejde na stát. Nedostatečně identifikovaného vlastníka má nemovitost v případě, že nemá v katastru nemovitostí zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci. Většinu těchto nemovitostí tvoří pozemky. Zejména se jedná o ornou půdu, ale také o cesty, lesní pozemky či travní porosty. V seznamech lze nalézt i rodinné a bytové domy, chaty nebo garáže. Nejde o žádné maličkosti. V katastru nemovitostí je evidováno zhruba 166 tisíc nemovitostí, které nemají správně zapsaného vlastníka.
„V dohledávání nejasných vlastníků jsme velmi úspěšní. Jen v uplynulém roce se nám podařilo vyřešit 7 496 takových případů, což je výborný výsledek. Tím, že čistíme katastr nemovitostí od nesprávně zapsaných údajů, pomáháme obcím, kterým tyto nemovitosti bránily při výstavbě potřebné infrastruktury. Zároveň pomáháme občanům dohledat majetek jejich předků, o kterém doposud nevěděli,“ uvedla generální ředitelka úřadu Kateřina Arajmu.
Někdy je to přímo detektivní práce. Úřadu se podařilo například vypátrat neznámého vlastníka pozemku v Řeži u Prahy. Jeho původním majitelem byl bratranec průkopníka českého letectví Jana Kašpara pan Hugo Čihák. Vlastnil také několik nemovitostí v Praze. Že mu patřil i pozemek u Prahy se podařilo objasnit až po více než 70 letech po jeho smrti. Po provedeném šetření podal úřad žádost o projednání dědictví a vlastníkem pozemku se následně stali jeho potomci.
Podle mapky Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových je nejvyšší počet nedostatečně identifikovaných vlastníků v pásmu při česko-slovenské hranici,
především v okresech Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště a Zlín. Jedná se o 20 599 až 48 606 pozemků a nemovitostí. Práci komplikuje fakt, že jeden nedostatečně identifikovaný vlastník může vlastnit nebo spoluvlastnit několik různých nemovitostí a jednu nemovitou věc může spoluvlastnit více nedostatečně identifikovaných vlastníků.
miš