SK-CZ Klub » 4. letní tábor: Ve znamení růže

Archiv

4. letní tábor: Ve znamení růže

Někdo do závěrečné ankety napsal výlety a hrady, jiný konkretizoval třeba Jindřichův Hradec, Kaproun, Hluboká nebo rafting, další se nenamáhal a napsal všechno. Takové byly anketní odpovědi dětí v letošním letním táboře, který v jižních Čechách připravila krajanská organizace Slovensko-český klub ve Slovenské republice.
V pořadí už 4. letní tábor tentokrát s názvem Ve znamení růže byl v České Kanadě, přesněji ve východní oblasti jižních Čech, v Kunžaku. Ale přímo v táboře děti byly jen večer. Program poznávacího tábora, který finančně podpořily Úřad vlády SR – program Kultura národnostních menšin 2011 a Ministerstvo zahraničních věcí ČR, byl totiž skutečně bohatý. Od návštěvy některých hradů a zámků přes muzeum rarit v Pelhřimově, bunkry ve Slavonicích, malování hrníčků v hrnčířské dílně k splavování Lužnice. Překvapením pro děti (i pro pracovnici Obecního úřadu) byla návštěva Košic, malé obce nedaleko Tábora.

A proč měl letní tábor název Ve znamení růže? Protože se děti seznámily i s působením významného šlechtického rodu v tomto kraji – Rožmberků. Letos v listopadu tomu bude 400 let, kdy na zámku v Třeboni, kde děti také byly, umřel poslední Rožmberk Petr Vok. Tento šlechtický rod, který měl ve znaku pětilistou růži, připomínají v ČR výstavy, slavnosti, divadla, pamětní mince i známky a tak se s touto historií seznámily i děti z Košic a okolí. Ale nejen s historií Rožmberků. Před plánovanou návštěvou objektu nebo přírodní zajímavostí četli holky i kluci v rámci večerního programu referáty, které si připravili ještě doma.

Třeba o zámku Červená Lhota, Janu Žižkovi, rašeliništi Červené Blato, Emě Destinové, Krýzových jesličkách, táboritech, ale také o Járovi Cimrmanovi (v Karpounu má pomník) nebo o první kostce cukru na světě v Dačicích. Jindy si v rámci večerního programu opakovali třeba měsíce v češtině, hráli různé hry, soutěžili, také se naučili jeden tanec. A moc se přitom nasmáli.

V týdnu, kdy děti byly v táboře, měl Boris právě 11. narozeniny. Hoch měl smůlu. Hned ráno ho píchla včela. Kamarád mu žihadlo okamžitě vytáhl. Ale Boris byl hrdina, ani nepípl. A večer mu ostatní společně daly dárek a zazpívaly „Hodně štěstí, zdraví…“

V Kunžaku byly ještě dva tábory českých dětí a tak o komunikaci v češtině nebyla nouze. Snad jen počasí se nevydařilo tak, jak by všichni chtěli. Ale otázky dětí, kde bude tábor v příštím roce, svědčí o tom, že ani občasné sprchnutí děti neodradilo od zájmu o poznávání českých regionů, který byl kdysi domovem jejich předků. A tak se v anketě objevilo několik odpovědí, že se příštího tábora zúčastní na 200 procent. Organizátoři ze Slovensko-českého klubu v SR prozradili, že po jižní Moravě, Českém ráji, Krkonoších a jižních Čechách plánují poznávání západních Čech a Chodska.
Helena Miškufová

novějšído Fotogaleriestarší

Top