Měl být zapomenut, ale lidská zvídavost je silnější a trvalejší než stranická nařízení. Nedávno byla v Bratislavě výstava o obnově Bratislavského hradu, kde se vzpomínalo i na člověka, který inicioval záchranu zpustlých ruin po požáru v roce1811 anásledně obnovu dominanty hlavního města. A minulý týden přijeli do Košic na pozvání Slovensko-českého klubu ve Slovenské republice synové Jan a Lukáš Pifflovi, aby návštěvníkům přednášky ve studovně Státní vědecké knihovny přiblížili plodný a různorodý život svého otce, architekta Alfreda Piffla.
Z Čech přišel profesor Piffl do Bratislavy v roce 1947, působil na Slovenské vysoké škole technické a v roce 1950 byl zvolen prvním děkanem nově vzniklé Fakulty architektury. Začátkem 50. let začal s brigádnickými pracemi při záchraně Bratislavského hradu, vše dokumentoval v nálezové zprávě a také ve svém deníku. V roce 1957 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen na dva a půl roku vězení. Po propuštění měl značné problémy se zaměstnáním, nesměl vyučovat, nesměl vstoupit do objektu hradu, ale dostal se opět k architektonickému a archeologickému průzkumu různých slovenských objektů. Mezi nimi byla po požáru v roce 1966 i košická Urbanova věž. Profesor Alfred Piffl je autorem několika knih, více než tisíce obrazů, kreseb a litografií.
Bratři Pifflové své vyprávění o otcovi doplňovali promítáním dokumentačního matriálu a přivezli i několik knih. Z knížky básní syn Lukáš některé přečetl. Návštěvníci obdrželi od organizátora životopisný přehled a přehled historických průzkumů prof. Piffl v celém tehdejším Československu. Že návštěvníky téma zaujalo potvrzuje dlouhá neformální diskuze po skončení oficiální části. Někteří s účastníků přednášky se shodli v tom, že během společného státu na Slovensku působila celá řada českých odborníků, které veřejnost nevnímala ani nevnímá etnicky jako Čechy, na rozdíl od odborníků jiných národností. Příslušníci české národnostní menšiny často o nich ani nevědí…
novějšído Fotogaleriestarší