Od 6. června vlály na Pražském hradě dva husitské prapory. Vyvěšené byly u příležitosti 600. výročí upálení náboženského reformátora Jana Husa a zůstaly do státního svátku České republiky 6. července. Před devadesáti lety tak učinil prezident Tomáš Garrigue Masaryk a tehdy prapor s husitským kalichem vyvolal v Československu i v zahraničí pozdvižení včetně nevole ze strany Vatikánu. Od té doby se pohled na Husa změnil. Většina historiků vnímá Husa jako veřejného intelektuála, který měl tu odvahu zasáhnout do soudobých společenských poměrů nejenom v církvi, ale i v celé společnosti a přicházel s řešeními. Jeho osobnost zásadně ovlivnila české dějiny.
Uctít památku mistra Jana Husa a připomenout si jeho význam pro člověka dnešní doby se rozhodli členové košického Slovensko-českého klubu v SR a vydali se k jedinému Husovu pomníku na Slovensku v Brezové pod Bradlem. Autorem je akad. sochař František Fabiánek z Boskovic, který svým dílem navozuje kostnický ortel. Vlastně existují tři identické plastiky, dvě další jsou v Hradci Králové, kde autor tehdy žil. Jedna od roku 1912 stojí u kostela na Nezvalově ulici, druhá od roku 1914 v Sukových sadech. (Mimochodem Husův pomník na Staroměstském náměstí v Praze ještě nestál.) Třetí Brezové pod Bradlem věnovala Kostnická jednota, ústředí československých evangelíků v Praze. Pomník byl odhalen 9. července 1922, ale na jiném místě než stojí dnes. Během desetiletí se totiž Brezová rozrůstala a dlouholetá památka byla stavebním ruchem vážně ohrožena. Proto byl vybrán a upraven nový prostor, který dostal název Husův park a tam byl pomník 29. června 1988 znovu odhalen.
Po horkém dni se příjemně zchladilo, park by pečlivě upraven, u pomníku již byla kytice bílých květů, kterou dopoledne položili zástupci Československé církve husitské. Podvečerní akce byla pro účastníky této akce SČK nevšedním a citlivým zážitkem. Přispělo k ní kromě informací o životních postojích mistra Jana a významu jeho učení pro součastníky i zamyšlení farářky Evangelické církve augsburského vyznání Lívie Lichancové o jednoznačném postoji mistra Jana Husa k poznání pravdy. Manželé Lichancovi obohatili slavnostní ráz chvíle také zpěvem. Taktéž jsme k pomníku položili kytici. A následně se rozproudila debata o vlivu husitství na kraj pod Bradlem a pod Javorinou. Vliv reformace zde přetrvával i v dalších staletích, zejména v období po Bílé Hoře a násilné rekatolizaci, kdy do tohoto regionu přicházeli čeští exulanti vyznávající podobojí.
V rámci této vzdělávací akademie se druhý den třicetičlenná skupina, v níž třetinu tvořili studenti středních a vysokých škol, vydala do nedalekého Hodonína. V Masarykově muzeu si prohlédla zajímavou a obsáhlou expozici o spoluzakladateli Československé republiky a prvním prezidentu T.G. Masarykovi i s podrobným odborným výkladem. A poté ještě zamířila na významné místo naší státnosti do Mikulčic, kde se seznámila s výsledkem mnoholeté práce archeologů při objevování slovanského hradiště z období Velké Moravy. Právě při této jihomoravské obci stál v 8. a 9. století velkomoravský hrad s podhradím. Dnes je rento rozsáhlý komplex národní kulturní památkou a navíc je snaha, aby spolu s kostelem sv. Margity Antiochijské ve slovenských Kopčanech byl zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO jako Památky Velké Moravy.
Být pod Bradlem a nevystoupit na vrchol k mohyle M.R.Štefánika? Poslední den akce tedy patřil architektovi Dušanu Jurkovičovi, který je pochovaný na hřbitově v Brezové pod Bradlem, jeho tvorbě na Moravě, v Čechách i na Slovensku a především historii mohyly na počest spolutvůrce společného státu Čechů a Slováků generála Štefánika.
novějšído Fotogaleriestarší