Česko si v úterý připomíná 75. výročí květnového povstání proti německé okupaci, které vypuklo spontánně prvního máje 1945 v Přerově. Vyvrcholením domácího protinacistického boje bylo Pražské povstání, které začalo 5. května a skončilo o čtyři dny později po příjezdu jednotek Rudé armády. Šlo o největší bitvu českého květnového povstání, do které se zapojilo třicet tisíc bojujících. Na straně odbojářů padlo na tři tisíce lidí.
Jedním z podnětů pro začátek povstání v Praze se stalo oznámení vydané protektorátní vládou 4. května 1945 o zrušení dvojjazyčného úřadování a povinnosti používat dvojjazyčné nápisy. Byl také zrušen zákaz vyvěšování československých vlajek.
Důležitou roli hrála i smrt Adolfa Hitlera, která byla v protektorátu oznámena 2. května. „A pak zvláštní roli hrály mezi obyčejnými lidmi i fámy, například že Karl Hermann Frank spáchal sebevraždu, že Američané jsou v Berouně, přistáli na Ruzyni, těch podnětů bylo strašně moc,“ řekl v ČT historik Jindřich Marek.
V Praze byla stále velmi silná německá posádka o síle téměř třicet tisíc mužů, tu se ale podařilo paralyzovat například tím, že odboj vypnul tisíce německých telefonních linek a to vojenských, policejních i civilních. Posádka tak najednou ztratila spojení. Nebezpečím se však podle Marka staly spíš jednotky SS na venkově v okolí Prahy. Přesto povstalci dokázali mít na své straně do večera 16 tisíc ozbrojených mužů.
Praze pomohl venkov
V noci z 5. na 6. května vyrostlo v pražských ulicích kolem 1600 barikád. Jejich obránci byli vybaveni jenom puškami, lehkými kulomety nebo granáty. Dopoledne 6. května však začala Prahu bombardovat německá letadla.
Problémem bylo cvičiště SS na Benešovsku, které čítalo asi třicet tisíc německých vojáků. „Uvažovalo se, co s tím a jak to zastavit. V tom strašně moc pomohl venkov. Plno lidí zahynulo a obětovalo se pro Prahu. Byly to Psáry, Lahovice, Dolní Chabry, kde Němci ztratili díky odvaze venkovských povstalců cenné hodiny, které hodně pomohly a zachránily Prahu,“ uvedl Marek.
ODKAZ
Pražské povstání zkrátilo válku a zachránilo spoustu životů
Kapitulační listina německých sil pak byla podepsána 8. května ve čtyři odpoledne s tím, že v platnost má vejít v šest hodin večer. Na jejím základě měli Němci ukončit boj a stáhnout se z Prahy, což akceptovala většina nacistických jednotek s výjimkou několika skupin SS.
„Pražské povstání bylo rozhodně důležité. Němcům výrazně zkomplikovalo život a dalo by se říct, že zkrátilo válku o několik dní,“ řekl Marek.
Chtěli pomoci a byli potrestáni
Povstalci vyvolali i rychlejší zásah Rudé armády. Osud některých z nich však byl po komunistickém puči v roce 1948 tragický. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr dostal trest doživotního vězení, perzekvováni byli i další představitelé povstalců.
„Nejhůř nakonec dopadli vojáci, které ta politika tolik nezajímala, kteří chtěli úpřímně pomoci svým odbojem a dostali se do takového kolotoče zájmů Sovětského svazu, USA, vlasovců, domácího odboje politického či protektorátních alibistů,“ doplnil Marek.
Pietní akce byly kvůli koronaviru omezeny
I na letošní výročí však padl stín koronavirové pandemie. Připomínkové akce tak byly výrazně omezeny. Neuskuteční se ani tradiční pietní vzpomínka u budovy Českého rozhlasu, veřejnoprávní rádio místo toho během dne odvysílá projevy politiků. Od 17:05 bude hostem rozhlasu prezident Miloš Zeman.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) již uctil památku všech, kteří položili životy v boji proti nacismu, u vazební věznice v Praze na Pankráci. Na oběti povstání se vzpomínalo i u pomníku na mostě Barikádníků nebo u Staroměstské radnice.
Ve svatovítské katedrále pak začne v 18 hodin k výročí konce druhé světové války mše. Bohoslužba vzpomene také na oběti covidu-19 a bude se sloužit bez účasti veřejnosti. Vláda pro tento obřad udělila výjimku, zúčastnit se ho může šedesát lidí. Prezident Zeman na mši přijde s manželkou Ivanou, pozvání dostal od kardinála Duky.
(mvr)
