„Knihovna košické právnické akademie byla v starém Uhersku uváděna vždy na prvním místě mezi venkovskými knihovnami, protože kromě bohaté právnické a beletristické knižní sbírky tvořily fond i různá teologická, historická, jazykovědná, pedagogická, zeměpisná a medicínská díla. Významné jsou především staré uherské tisky včetně maďarských a latinských děl z 15. a 16. století. Po státním převratu se rozšířily zvěsti o tom, že tuto cennou knihovnu v souvislosti se zrušením Právnické akademie odvezou z Košic. Nyní to ale vypadá, že se tahle zpráva nenaplní a přání košické vzdělané veřejnosti zůstane vyslyšeno. Stát výrazně navýšil rozpočet knihovny a usilovný knihovník Dr. Emil Černaj, rozšířil knižní fond o nová díla. Zvlášť si dal záležet na doplnění chybějící slovenské beletrii. V dobře vytápěné studovně čeká náročnější čtenáře zhruba 20 československých, maďarských, německých a francouzských odborných časopisů.“
Košický deník Kassai Ujság, 4. listopad 1923
Zalistujme aspoň krátce v začátcích dnešní košické Veřejné knihovny Jana Bocatia a aktivit „usilovného knihovníka“ PhDr. Emila Černaje. Po vzniku Československa převzalo Právnickou akademii i s knihovnou do státní správy Ministerstvo školství a národní osvěty (MŠaNO) v Praze, které v roce 1922 její činnost ukončilo. O knižní fondy projevila zájem bratislavská Univerzitní knihovna a přesun měl připravit knihovník pražské Univerzitní knihovny Dr. Emil Černaj, rodák z Českého Krumlova (1885). To, že na dokončení katalogizace fondů byl vybrán právě mladičký knihovník Černaj, nebyla náhoda. Jednak jeho manželkou byla Košičanka Alžběta Čarná a jednak byl patřičně jazykově disponován. Hovořil nejen česky, německy, francouzsky ale kupodivu také maďarsky. Jeho otec byl správcem krumlovského zámku a měl německé i maďarské příbuzné. Prostě Rakousko-Uhersko.
Právě maďarština byla Dr. Černajovi velkým pomocníkem při komunikaci s představiteli města i obyvatelstvem. Jako člověk s kulturním rozhledem rychle pochopil, že druhé největší město na Slovensku musí mít svou veřejnou knihovnu. Proto vypracoval návrh, podle něhož se akademická knihovna měla stát základem obecní knihovny v Košicích v souladu se Zákonem 430/1919 o veřejných obecných knihovnách. Návrh byl akceptován MšaNO v Prahe i košickou městskou radou. Po měsících silného rozhořčení občanů i vedení města tedy koncem roku 1923 vznikla Státní veřejná knihovna města Košice. Dr. Emil Černaj se stal prvním správcem nově vzniklé knihovny, vypracoval knihovní i výpůjční řád a dokončil katalogizaci knižního fondu. Jedním z jeho zásadních cílů bylo průběžné doplňování knižního fondu. Obdivuhodně se snažil získat co nejvíc prostředků na nákup odborné literatury, beletrie i periodik. Například neúnavně korespondoval s vydavatelstvími, aby zabezpečil noviny a časopisy zdarma nebo s nějakou slevou. Zájem Košičanů o služby knihovny z roka na rok rostl.
PhDr. Emil Černay spravoval košickou veřejnou knihovnu do května roku 1929, poté se vrátil do Prahy a nastoupil do Veřejné a univerzitní knihovny. Zemřel v roce 1946.
miš