Na každém kroku po Praze bylo zřejmé, že si země připomíná největší osobnost v českých dějinách – římského císaře a českého krále Karla IV., od jehož narození uplynulo 14. května sedm set let. K osobnosti císaře připravily kulturní, společenské, akademické a vědecké instituce široké spektrum aktivit od tematických výstav po speciální prohlídky a akce v různých památkách. Právě v dnech oslav zavítala do Prahy skupina členů Slovensko-českého klubu v SR v rámci vzdělávacího projektu Praga Caroli.
Seznamování s dobou Karla IV. začalo v Karolinu, které je srdcem rozsáhlého univerzitního komplexu, dnešní Univerzity Karlovy. V dubnu 1348 Karel IV. vydal zakládací listinu vysokého učení pražského, které se stalo první univerzitou ve střední Evropě. Průvodce po areálu trochu vyzkoušel znalosti návštěvníků z historie univerzity, protože asi čtvrtina z nich absolvovala některou z jejích fakult. Proto chvíle ve velké aule byly také vzpomínáním na promoce. Univerzita svým vznikem nesmírně zvýšila prestiž celé země a atraktivitu Prahy jakožto města s významným vzdělávacím zázemím, jímž se ještě dlouho poté nemohly pochlubit Polsko, Uhry, Rakousy a ani Svatá říše římská. Památkou na dobu Karla IV. je i nádherný gotický arkýř, který vyčnívá z budovy na nároží Ovocného trhu a Železné ulice.
Odpolední procházka po Královské cestě začala na Staroměstském náměstí, ale nikoli na Hrad, nýbrž opačným směrem tam, kde kdysi stával Králův dvůr. Na východní straně náměstí stojí překrásný gotický dům s domovým znamením na nároží, dům „U Kamenného zvonu“. Pochází ze 13. století a žili v něm rodiče Karla IV., Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou, protože Pražský hrad byl tehdy po požárů neobývatelný. Patrně právě zde se 14. května 1316 příští panovník narodil. Procházka končila až na rohu Soukenické ulice, kde je Slovenský dům. Zde si návštěvníci přiblížili některé životopisné údaje Karla IV., který byl nejspíš prvním českým králem, který uměl číst a psát a na svůj dvůr zval řadu vzdělanců. Mluvil česky, francouzsky, německy, italsky a latinsky.
Slavnostním dnem byla sobota 14. května, v katedrále sv. Víta vrcholily mezinárodní oslavy Otce vlasti Karla IV. slavnou mší svatou za vlast za účasti nejvyšších státních představitelů. Košická skupina ale zamířila do Valdštejnského paláce, kde v Mytologické chodbě je výstava Dílo Karla IV. v běhu staletí. Žel, budova Senátu byla nečekaně uzavřená, rovněž i Valdštejnská jízdárna. Naštěstí je dost stavebních památek na Malé Straně a Starém městě, které souvisí s dobou Karla IV., že náhradní program nebyl problém. Pro chvíli oddychu skupina zamířila do architektonického skvostu – Vrtbovské zahrady, kde navíc zažila i úžasný pocit z téměř hodinového hlasu zvonů katedrály sv. Víta po konci mše.
Medicína od dob Karla IV. po současnost je název výstavy v Novoměstské radnici, která se zaměřuje na rozvoj medicíny a lékařské fakulty od dob Karla IV. Nutno dodat, že rozličné lékařské nástroje vyvolávaly u návštěvníků soucitný úsměv, některé však vypadaly přímo bolestně strašidelné. Odpoledne pak patřilo benediktinskému klášteru Emauzy u kostela sv. Kosmy a Damiána, který posvětil Karel IV. listinou vydanou 21. listopadu 1347. Povolení papeže k pěstování slovanské liturgie v českých zemích umožnilo příchod chorvatských benediktinů na výslovné pozvání samotného panovníka. Návštěvníci z Košic se zde seznámili s architekturou i malířskou výzdobou a vnímali hlaholskou písemnou kulturu, jejímž centrem se klášter ve 14. století stal. Nuž a večer se nesl v duchu současnosti při návštěvě představení Kancl v divadle Rokoko.
Neděle patřila Pražskému hradu a výstavám. Samotný Hrad a především katedrála sv. Víta je velkým lákadlem pro zahraniční turisty a tak není divu, že všude byly zástupy lidí hovořící nejrůznějšími jazyky. Ve výstavních prostorách bylo klidněji. Vliv českého vladaře se projevoval v mnoha oblastech. Výstava Koruna království v Jízdárně Pražského hradu vyjadřuje symbolický význam katedrály sv. Víta i její dominantní pozici v panoramatu Prahy a Hradu. Ve výpravné expozici jsou úžasné sochařské detaily katedrály i pohřební roucha z královské hrobky. Stěžejní výstavou je expozice Žezlo a koruna v Císařské konírně, jejímž tématem je téměř tisíciletá historie korunovací českých králů. Jim závaznou podobu vtiskl právě Karel IV. Místem korunovace se stala katedrála sv. Víta, koronátorem pražský arcibiskup a insignií královská koruna. Zajímavá byla i další výstava Koruna na dlani v Rožmberském paláci Pražského hradu. Ta je zaměřená na nejslavnější českou minci – pražský groš, mincovnictví a nerostné bohatství na českém území.
S katedrálou jako první stavbou v zemi souvisí i expozice Koruna Matky měst v Tereziánském křídle Zde jsou vystaveny neznámé fotografie z Archivu Pražského hradu pořízené v průběhu dostavby katedrály v 19. a 20. století. Celkem sedm výstav připravil Pražský hrad k tomuto výročí, největší zájem je však o vystavení Českých korunovačních klenotů ve Vladislavském sále. Protože bylo nutné vystát několik hodin v řadě, tak většina z košické skupiny tuto možnost vidět klenoty na vlastní oči vzdala.
Zážitkem posledního dne v Praze byla pro účastníky vzdělávací akademie návštěva Muzea Karlova mostu a také pohled na stavební památky Starého města i Pražský hrad z lodě brázdící Vltavu. Následně zamířili na Kampu, kde si prohlédli zajímavou expozici instalovanou na devatenácti panelech Karel IV. Jaký byl? Mohli se v mysli zatoulat do vrcholného středověku a prostřednictvím textů z dobových zpráv i vyobrazení panovníka na velkoformátových panelech nahlédnout do života jednoho z nejpozoruhodnějších vladařů doby.
O Karlu IV. a jeho době se během náročných čtyř dnů jednadvacet členů Slovensko-českého klubu v SR dozvědělo skutečně mnoho. Nicméně život syna Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny byl tak různorodý a bohatý, že je stále co objevovat.
Realizované s finančnou podporou Úradu vlády Slovenskej republiky
– program Kultúra národnostných menšín 2016