Noc je plná překvapení, s pohádkou se všechno mění.
Kouzla, čáry, čtení – to je potěšení.
Knížka je náš kamarád, opatruj ji, měj ji rád.
Jaká bude tato Noc? Krásná a těšíme se moc…
Zájem o knihy a pravidelné návštěvy knihoven zrovna nepatří k prioritám dnešních dětí. A proto se Slovak&Czech World Network, jedna z českých krajanských organizací na Slovensku, rozhodla připravit ve Veřejné knihovně Jana Bocatia v Košicích Noc s českou pohádkou. První akce s tímto zaměřením, kterou ještě před covidem organizoval Slovensko-český klub v SR, měla velice příznivý ohlas a rodiče se dotazovali, zda podobný vzdělávací projekt na podporu čtení dětí i používání češtiny jako jazyka svých rodičů nebo prarodičů nebude opět. Byl a rozšířený.
Tak se děti v pátek odpoledne, právě když začínala Evropská noc vědců, sešly v knihovně a poslouchaly výklad prof. MVDr. J. Legátha z Univerzity veterinářského lékařství a farmacie v Košicích o jedovatých živočiších v přírodě i o vědecko-výzkumné práci. Následná diskuse potvrdila, že děti slova vědce pozorně vnímaly a přidávaly pak i osobní zážitky s těmito zvířátky. Poté se přemístily do dětského koutku a z reality se vžily do pohádky s knihovnicí A. Petrovskou jako kočičkou a jejím kolegou jako psíčkem. Tyto příběhy z pera Josefa Čapka znali všichni, jednu z nich si společně přečetli. Od této pohádky se odvíjelo rozlišování druhů knih, populární a odborné literatury, organizační členění knihovny a další zajímavosti související s prací knihovníků.
Po večeři si školáci zopakovali jedovaté živočichy, jejich názvy v češtině i slovenštině a pustili se do modelování. Pod jejich rukami vznikalo nejvíc hadů, ale také mloci, sršeň, ropuchy i jedovatí pavouci. Tvořivou dílnu vedl akad. mal. T. Čepek, který nakonec spolu s dětmi postavičky „oživili“ a vytvořili animovaný film. Podle přání malých výtvarníků se většina z modelů při natáčení pustila do zničující bitky, ale nakonec přišel třeťák Bruno s jemně dopracovaným bílým a černým hadem. Ta-tam byla bojová nálada, hadí kroužení nakonec vyústilo v černobílé srdíčko.
Následně na děti čekalo velké dobrodružství mezi regály knihovny tehdy již ponořené do tmy. Nejdřív si přečetly o zlomyslnostech tiskařských skřítků a potom za světla čelovek hledaly v regálech ztracená písmenka z textu. Před spaním – na uklidnění – byla ještě pohádka. Modelování je tak nadchlo, že sobotní ráno opět patřilo plastelínám.
Touto akcí pro žáky základní školy se organizátor snažil podpořit myšlenku, že čtení není nuda, je „in“ a návštěva knihovny může být i dobrodružstvím. A reakce rodičů, kteří si dopoledne přišli pro děti a poslouchali jejich nadšené povídání? Opět ta samá otázka jako po první akci – jestli by se nedala taková smysluplná akce připravovat častěji…
miš