Konference Krajané a kultura proběhla v Praze za účasti více než 130 krajanů z 22 zemí světa. O významu vztahů mezi krajany a „mateřskou“ Českou republikou pohovořili v úvodních minutách ředitel Radia Praha Miroslav Krupička, bývalá vynikající krasobruslařka, 2x mistryně světa, předsedkyně Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů Ája Vrzáňová, předseda Senátu Parlamentu České republiky Přemysl Sobotka, zmocněnec Ministerstva zahraničních věcí ČR pro krajanské záležitosti Vladimír Eisenbruk a ředitel Národního muzea Michal Lukeš jako hostitel. Zdůraznil pohnutou minulost sálu, který sloužil jako burza, za totality poslancům, posléze Radiu Svobodná Evropa a nakonec se stal součástí našeho největšího muzea. Následovalo ocenění osobností, jejichž úsilí nejvíce přispívá k organizaci krajanského života v zahraničí. Diplom s květinou postupně převzaly Helena Baslerová, Fanynka Husáková, Vlastenka Krišan, Ludmila Muchina, Marie Nenadálová a Helena Miškufová.
Hlavním tématem letošního setkání zahraničních Čechů byla kultura a její role v českých krajanských komunitách ve světě. Zástupci některých krajanských organizací přibližovali ostatním okruhy svých aktivit. Nutno dodat, že zatímco na minulých pěti ročnících konference se více prezentovali krajané ze západních zemí a zámoří, na té letošní bylo více referátů z východních zemí včetně Balkánu. Hovořilo se také o globalizaci a budoucnosti uchovávání kultury u krajanů. Je zřejmé, že čas potvrdí, zda slova krajanů o potřebě kultury své původní vlasti pro ně i pro jejich potomky, najdou naplnění. V každém případě však kultura v různých svých podobách v současném přetechnizovaném světě je jistým pojítkem člověčenství, obyčejných lidských kontaktů. A jakoby stmeluje každou společnost, krajanskou zvlášť. To potvrdila slova krajanů ze zámoří, kde již několikátá generace Čechů, kteří již česky ani neumí, začala hledat svoje kořeny a má zájem naučit se česky. A na druhé straně na Ukrajině po mnohaletém období potlačování se neuvěřitelně obnovil spolkový život krajanských organizací se širokou škálou činnosti. Prezentovali se i Češi ze Slovenska přehledem činnosti a také filmem Návrat tanečnice.
Na závěr konference schválili účastníci konference text dopisu představitelům České republiky, v němž kromě jiného žádají zřídit podobný orgán, jako je na Slovensku Úrad pre Slovákov žijúcich v zahraničí, který by na patřičné úrovni pomáhal krajanské obci řešit problémy činnosti i vlastní existence.
novějšído Fotogaleriestarší