Zhruba už jedna třetina obyvatel Slovenska splnila svoji zákonnou povinnost a elektronicky vyplnila sčítací list. Pod pojmem obyvatel se rozumí každý, kdo má na Slovensku trvalý, přechodný i tolerovaný pobyt, i když v současnosti žije v některém jiném státě Evropské unie. Neplnoleté osoby je povinný sčítat rodič, případně zákonný zástupce. Mluvčí pro Sčítání obyvatel, domů a bytů 2021 Jasmína Stauder uvedla, že obyvatelům, kteří si nesplní tuto povinnost, může obec uložit pokutu od 20 do 250 eur.
Pro českou národnostní menšinu pohled do posledních třech statistik zrovna moc optimistický není. Proces asimilace české národnostní menšiny je skutečně značný problém. Není to jen ovládnutí a přijetí většinového jazyka, zvyků a kultury, ale může hrozit i úplné splynutí s majoritní společností. Zejména proto, že Češi a Moravané žijí po celém území Slovenska od velkých měst po vísky s několika desítkami obyvatel. Pracují v nejrůznějších oborech, kde ke kontaktu používají slovenštinu. Kromě toho málokterá manželství jsou výhradně česká, v převážné většině jde o smíšené páry. Nuž a komunikace s dětmi i v domácím prostředí probíhá rovněž ve slovenštině, aby ratolesti neměli ve škole problémy. České školství, ani ve formě fakultativní výuky, na Slovensku není. Proto už následná generace těch, kteří před rozdělením společného státu byli součástí majoritní společnosti, se už hlásí k národnosti slovenské, s českou národností se identifikuje jen malé procento. Nicméně i tato generace deklaruje příslušnost k českým kořenům a má cit pro českou kulturu a historii.
Při posledním sčítání lidu ve společném státě v roce 1991 se k české národnosti hlásilo 57 310 občanů. O deset let později to už byla třetí nejpočetnější národnostní menšina se 44 620 členy. Ale při dalším sčítání v roce 2011, kdy se k české národnosti hlásilo 30 367 lidí, klesla na čtvrtou příčku. Pro objektivnost je potřebné dodat, že tyto údaje nezahrnují málopočetnou moravskou menšinu. Prostě s asimilací souvisí i stárnutí české komunity a mladší ročníky z Česka na Slovensko nepřicházejí v takové míře, jako Slováků na Moravu a do Čech.
Podle výsledků sčítání obyvatel z května 2011 žilo nejvíce občanů hlásících se k české národnosti v několika bratislavských čtvrtích – nejvíce 1200 v Petržalce – a také ve velkých městech jako Žilina, Trenčín, Nitra, Košice nebo Prešov. Tabulce obcí s nejvyšším podílem obyvatel české národnosti i nadále vévodil Macov na Žitném ostrově, i když už s nižším číslem. Za pozornost však stojí, že jen 29 obcí vykázalo podíl české národnosti nad dvě procenta občanů, zatímco před dvaceti lety takových obcí bylo 80, z toho 13 měst nebo městských částí. Krajanské organizace v několika větších městech se sice snaží připravovat kulturní, vzdělávací či společenské akce, ale ty navštěvují většinou senioři. A tak je výchova k českému povědomí ponechána především na rodině.
miš