Podle lidové tradice má Škaredá středa ukončit hodování a nastolit čtyřicetidenní půst bez masa, ale doba je dnes jiná a tak plesová sezóna pokračuje. K nejvýznamnějším pražským plesům patří bezesporu Česko-Slovenský ples, jehož 5. ročník se bude konat 24. února v Obecním domě. Tyto plesy navazují na tradici Slovenských plesů, které se od roku 1969 konaly na různých místech v Praze. O Česko-Slovenské plesy je veliký zájem, na ten letošní bylo vyprodáno již koncem ledna, přitom kapacita čtyř sálů secesního skvostu je více než tisíc hostů. Obecní dům v Praze byl vybrán jako nejvhodnější lokalita také proto, že 6. ledna 1918 zde byla podepsána Tříkrálová deklarace a 28. října 1918 vyhlášena Československá republika, které jubilejní 100. výročí si letos připomínáme. Na plese vystoupí mnoho známých umělců, mezi nimi Karel Gott, sopranistka Eva Urbanová, Bára Basiková, Dara Rolins a mnozí další čeští a slovenští sólisti, balet Národního divadla, různé kapely a folklórní soubory.
Na Slovensku se takto pojímaný ples nekoná. Tradice Českých plesů se udržuje jen v Košicích, kde se nedávno konal v Domě umění již po pětadvacáté. „Byl to tenkrát při přípravě prvního ročníku v roce 1993 docela risk a nikomu z výboru vznikající regionální organizace Českého spolku na Slovensku se do jeho pořádání nechtělo. Dokonce tehdejší předseda Ing. Petr Opatrný mi řekl, ať nepočítám s tím, že ztrátu bude hradit ze svého podnikání. Ale nakonec vše dopadlo výborně, hosté byli spokojení, ztráta se nekonala,“ zavzpomínala iniciátorka prvních Českých plesů v Košicích Helena Miškufová, která již měla zkušenosti z předchozího organizování novinářských plesů a dodala: „Těší mě, že tento ples má své stálé návštěvníky a jeho historie trvá čtvrtstoletí.“
Po příkladu Čechů v Košicích začaly v devadesátých letech připravovat České plesy také v Bratislavě, kde se konalo deset ročníků a později se přidali i krajané v Banské Bystrici. Tam však historie českých plesů byla krátká.