Jan Hála Malíř lidu pod Tatrami je název výstavy, která je v současnosti zpřístupněná v Tatranské galerii v Popradě. „Výstavu organizujeme u příležitosti 65. výročí úmrtí a 135. výročí narozeni autora, který tvořivou část života prožil ve Važci. Vystavená díla jsou ze sbírkového fondu naší popradské galérie,“ uvedla na vernisáži mimo jiné ředitelka této instituce Anna Ondrušková. Výstava je otevřená do konce června.
Jméno tohoto českého malíře není pro starší slovenskou generaci neznámé. S jeho obrázky se totiž setkávala už v první třídě základní školy, když se jí do rukou dostala první učebnice – Čítanka pro nejmenší, kterou ilustroval právě Jan Hála.
Připomeňme si krátce pár životopisných údajů: Jan Antonín Hála se narodil 19. ledna 1890 v jihočeské Blatné a po obecné škole a gymnáziu studoval na pražské malířské akademii. Po ukončení studia se vrátil do rodného kraje a několik let se věnoval převážně krajinomalbě. Jedna z cest za poznáváním vedla v roce 1923 na Slovensko, během níž spolu s přítelem Karlem Hilprantem náhodně zavítali do Važce. Hálu Važec a krajina vůkol tak kouzlily, že už dál v cestě do Prešova nepokračoval. Vesnický život místních lidí, lidových typů a podtatranská krajina byly vděčným a nevyčerpatelným inspiračním zdrojem. „Našel jsem, co jsem hledal. Můj sen najít ryzí Slovany, kteří neodložili svoji svéráznou kulturu, se splnil,“ napsal později ve svých vzpomínkách. Pronajal si stoletou dřevěnici a začal nový život. Jako malíř, grafik, ilustrátor, spisovatel i organizátor společenského života. Nepředpokládal, že se bude muset s Važcem někdy rozloučit, ale v roce 1938 byl na základě rozpadu Československa i s rodinou vypovězen z tehdejšího Slovenského štátu. Odešel tedy zpět do Blatné. To obyvatelé Važce těžce nesli a rozhodli se vyžádat si svého malíře. Obdivuhodné gesto domácích vzhledem k době, jaká tehdy byla. Hála se tak mohl už v roce 1940 vrátit a žít zde dál. Až do své smrti 17. května 1959.
V roce 1984 byla ve Važci otevřená Galerie Jana Hály, která připomínala nejen historii Važce, který se po velikém požáru zásadně změnil, ale byla i památníkem vztahu českého výtvarníka k slovenské vesnici. V roce 2005 však byla velká část obrazů ukradena, objekt byl uzavřen. Krádež dodnes není objasněna. V posledním období však dům Jana Hály i dřevěnice díky nadšencům částečně ožívají.
Ještě přidáme, že po rozdělení Československa začal pro Čechy, Moravany a Slezany na Slovensku vycházet v roce 1995 měsíčník Česká beseda. Na titulní straně prvního čísla je krásná Hálova Važecká nevěsta.
miš