Největšími knihomoly na světě jsou Estonci, Češi ale figurují hned na čtvrtém místě za Nory a Švédy. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnili vědci z univerzit v Austrálii a Spojených státech. Experti zároveň zjistili, že počet knih v domácnosti v dospívání má vliv na úroveň vzdělanosti v pozdějším věku.
Vědci ve svém průzkumu vyzpovídali dospělé z jednatřiceti zemí světa ve věku 25 až 65 let. Ptali se jich, kolik knih měli doma, když jim bylo 16 let. Následně zjistili, že právě množství knih v dospívání má pozitivní vliv na gramotnost, znalost počtů a počítačové dovednosti v pozdějším věku. A počet knih, které člověk přečte v dospělosti, ani dosažené vzdělání s tím údajně nesouvisí. Estonci, kteří jsou na tom ve světě nejlépe, přitom měli v dospívání doma průměrně 218 knih a 35 procent z nich jich mělo dokonce 350 a více. Norové měli průměrně 212 knih, Švédové 210 a Češi 204.
Kromě toho, že Češi knihy stále kupují, má Česká republika nejhustší síť knihoven na světě.
Jedna knihovna připadá pro 1 971 občanů a to je při přepočítání na populaci čtyřikrát víc, než je evropský průměr a dokonce desetkrát víc než ve Spojených státech. Rozhodnutí o vytvoření husté sítě knihoven padlo v červenci 1919, kdy byl přijat zákon, který nařizoval povinné knihovny pro každou obec, od velkoměst až po ty nejmenší vesnice. Hlavním důvodem byla snaha o všeobecnou gramotnost a vzdělávání poté, co se země zbavila nadvlády německy hovořícího Rakouska-Uherska.
Kromě veřejných knihoven existují při pražské a plzeňské knihovně také bibliobusy, které zajíždějí do vzdálenějších míst. Dnešní knihovny nepůjčují jen knížky, ale připravují různé zájmové a vzdělávací akce, poskytují internet a slouží také jako volební místnosti, jednací prostory či jako zázemí pro čtenářské kluby.