prosinec 2016

Listování v prosincových datech historického kalendáře začneme 6. prosince 1941, kdy se narodil známý český karikaturista Vladimír Renčín. Je podepsaný pod několika tisícovkami vtipů, které uveřejňovaly známé české deníky a časopisy. Na mnohých z nich jsou jeho typické postavičky –Dlabáček, Rambousek a Marie.První Renčínův vtip zveřejnila Mladá fronta v roce 1962. V sedmdesátých letech nemohl několik let publikovat. Později vydal desítky knih se svými kresbami, další knihy vyšly o něm a prezentoval se na mnoha výstavách. Byl osobností Hradce Králové, kde žilod roku 1947, v roce 2006 se přestěhoval do Hoděšovic v Pardubickém kraji. Kreslení jako hlavní činnosti se věnuje od roku 1965. Kvůli vážné nemoci však v posledních letech přestal pravidelně přispívat i dodeníku Právo.Při příležitosti sedmdesátin dostal od prezidenta republiky medaili Za zásluhyo stát v oblasti umění a vyšla mu kniha s názvem Best of Renčín.

Amálie, Josef a Quido Mánesovi byli sourozenci a malíři. Malíři byli i otec Antonín a strýc Václav. Nicméně nejznámějším z rodiny byl Josef Mánes. Je považován za zakládající osobnost českého výtvarnictví a největšího mistra české malby a krajinářství období romantizmu. Studoval na pražské Akademii, poté na mnichovské Akademii. Jeho tvorba vychází z romantismu, byl inspirován životem venkovského lidu, který pro něj představoval ideál čistoty a lidství. Jedním z jeho nejznámějších děl je kalendářní deska z roku 1865 na Staroměstském orloji, ale hned musíme dodat, že tam uvidíme pouze kopii, originál je uložen v Muzeu hlavního města Prahy. Jeho osobní život ale příliš šťastný nebyl. Těžce nesl, že panovačná setra Amálie odmítala připustit jeho otcovství se služebnou, kterou Josef miloval, což těžce nesl. V dalších letech se začala projevovat jeho duševní nemoc.Zemřel před 145 lety 9. prosince 1871 ve věku 51 let.Josef Mánes je umělec, ke kterému se bez výjimky hlásily všechny generace výtvarníků moderního českého umění.

Přeneseme se do hereckého světa a připomeneme si jeho dvě osobnosti. Přestože byl Ladislav Smoljak původním povoláním učitel – vystudoval matematiku a fyziku, je všeobecně znám jako režisér, scenárista a herec. Narodil se9.prosince 1931 v Praze. S jeho jménem je spojeno především divadlo Járy Cimrmana a dlouholetá spolupráce se Zdeňkem Svěrákem. Třeba i na scénářích pro filmy Jáchyme, hoď ho do stroje, Kulový blesk nebo Marečku, podejte mi pero a dalších. Některé filmy režíroval, asi v dvacítce filmů si zahrál. Ladislav Smoljak zemřel 6. června 2010 v kladenské nemocnici.

Druhá osobnost nás dodnes obdarovává svým nezapomenutelným ztvárněním obyčejných lidiček. Nejdřív několik filmů, v nichž hrál: Škola, základ života, To neznáte Hadimršku, Anděl na horách a Dovolená s Andělem, ale především třináctidílný seriál z období první republiky Hříšní lidé města pražského, kde skvěle ztvárňuje vrchního policejního radu Vacátka. Herec Jaroslav Marvan se narodil 11. prosince 1901. Po gymnáziu pracoval v pražském Zeměpisném ústavu a na ředitelství pošt. Později byl vyslán do Užhorodu na Podkarpatskou Rus (ta byla v té době součástí Československa), kde pracoval tři roky a začal hrát ochotnické divadlo. Ochotnicky pokračoval i po návratu do Prahy, avšak pak nastoupil profesionální dráhu herce, která končila v Národním divadle. Jaroslav Marvan zemřel v roce 1974.

Prošel koncentračními tábory Terezín, Osvětim, Buchenwald, na jaře 1945 uprchl z transportu smrti a do osvobození se ukrýval v Praze. Když po válce Arnošt Lustig vyprávěl o zvěrstvech, která zažil, málokdo mu věřil. Tak se rozhodl o tom všem psát. Proto jeho tvorba málokdy vybočila z tématu holokaustu.  Patří k autorům druhé vlny válečné prózy, kteří se soustředili spíše na psychiku a vztah jedince k době než na události v širších souvislostech. K jeho nejznámějším dílům patří knihy Démanty noci, Dita Saxová či Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou. Je autorem mnoha románů, povídek a scénářů, řada jeho knih byla přeložena do více než dvaceti jazyků a řadí se k vrcholným dílům literatury dvacátého století. Arnošt Lustig se narodil 21. prosince 1926 v Praze. Kvůli svému židovskému původu musel opustit měšťanskou školu a učil se krejčím. V padesátých a šedesátých letech byl jedním ze zakladatelů „nové vlny“ v československé kinematografii. Po sovětské invazi v srpnu 1968 emigroval do Izraele a později do Spojených států, kde přednášel literaturu a film na Americké univerzitě ve Washingtonu.Přežil koncentrační tábory, ale nepřežil rakovinu, s níž pět letbojoval. Zemřel v Praze 26. února 2011.

Písničky Karla Hašlera jsou dodnes známé, přestože od jeho smrti uplynulo již 75 let. Zemřel 21. prosince 1941 v koncentračním táboře Mauthausen. Ačkoliv byl rovněž herec, textař, skladatel, spisovatel, dramatik a režisér, v povědomí nás všech je zapsán především svými písničkami. Již méně se ví, že Hašler byl a je pro český národ vzorem morálním a charakterovým. Za 2. světové války i přes nacistický zákaz zpíval vlastenecké písně. Na začátku roku 1941 byl poprvé zatčen gestapem, poté propuštěn a v srpnu zatčen znovu. V prosinci téhož roku byl umučen v koncentračním táboře Mauthausen. Jeho Strahováček, Po starých zámeckých schodech, Pětatřicátníci nebo Ta naše písnička česká nezapadly prachem. A u příležitosti 130. výročí jeho narození 31. října 2009 byl na Starých zámeckých schodech pod Pražským hradem odhalen jeho pomník.

Ani jméno právničky, političky Milady Horákové nezapadlo prachem, byť to bylo jedním z cílů 40letého totalitního období. Milada Horáková se narodila před 115 lety, 25. prosince 1901 a jako jediná žena byla popravena během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Díky své neústupnosti během soudu se stala symbolem odporu proti totalitní komunistické straně. Od roku 1929 byla členkou České strany národně sociální, nicméně těžiště její činnosti byla nestranická Ženská národní rada. Vše podle Masarykova hesla: „Není otázka ženská, je jen otázka lidská“. Během 2.světové války se zapojila do odbojové organizace, neušla pozornosti gestapa a 2. srpna 1940 byla společně s manželem zatčena. Vězněna byla až do roku 1945. Po válce znovu vstoupila do vedení obnovené České strany národně sociální, byla zvolena do Národního shromáždění. Jakmile poznala servilnost komunistů vůči Moskvě, začala navazovat styky se západními demokratickými strukturami. Zinscenovaný monstrproces s 13 lidmi nepohodlnými režimu skončil 27.června 1950 popravou čtyř z nich. Mezi nimi byla Milada Horáková.

Psal se den 25. prosinec léta páně 1261 a na Pražském hradě v kostele sv. Víta právě začínala slavnostní korunovace Přemysla Otakara II. za českého krále. Tento pátý král z rodu Přemyslovců, nazývaný král železný a zlatý, se stal jednou z nejmocnějších hlav Evropy a České království v jeho době sahalo až k Jaderskému moři. Snažil se také o nastolení přemyslovské moci v Litvě a Pobaltí, kde mimochodem založil město Královec, dnešní Kaliningrad. Osudnou se mu stala bitva na Moravském poli (26. 8. 1278), což je název rozsáhlé nížiny v Rakousku asi 30 km jižně od Břeclavi, kde proti vojsku českého krále Přemysla Otakara II. bojovalao území spojená vojska římského krále Rudolfa I. Habsburského a uherského krále Ladislava IV.Ostatky Přemysla Otakara II. byly nejprve veřejně vystaveny ve Vídni, po uplynutí papežské klatby byly uloženy ve znojemském klášteře. V roce 1296 je nechal Václav II. přenést do Prahy a pohřbít v Anežském klášteře, kde měli hrob i Přemyslovi rodiče. Na příkaz Karla IV., ctitele odkazu svých přemyslovských předků, nakonec byly uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě (1373).

A ještě pár historických zajímavostí, která mají kulatá výročí. V souvislosti s českým obrozením se v prosinci 1771 v divadle V Kotcích v Praze konalo první česky hrané představení. Od té doby uplynulo 245 roků.

A v té době v Praze ještě existovaly veřejné pranýře. Ty byly zrušeny v roce 1786, před 230 lety.

První průmyslová výstava v Evropě se konala v Praze v Klementinu v roce 1791 a Druhá průmyslová výstava v Praze tentokrát na Výstavišti za 100 let, tedy v roce 1891.

Profesionální hasiči mají v Čechách taktéž svou dlouhou tradici. První český profesionální hasičský sbor byl založen v roce 1856, před 160 lety.