Ministr zahraničních věcí České republiky Tomáš Petříček dlouhodobě vnímá zásadní roli krajanů v českých dějinách i současnosti. Domnívá se, že Česká republika by si význam svých krajanů měla pravidelně připomínat. Ministerstvo zahraničních věcí proto po konzultaci s krajany navrhne vládě prohlásit jeden den v roce za „Den Čechů v zahraničí“, který by rozšířil počet významných dní České republiky ze současných 15 na 16.
Ministerstvo zahraničních navrhuje několik dat pojících se s významnými osobnostmi či událostmi krajanského života a prosí, aby z nich Češi žijící za hranicemi Česka do 31. července 2020 vybrali v hlasování jedno, které je osloví nejvíc. MZV uvítá i jakékoli jiné návrhy, které je potřeba adresovat na zkz@mzv.cz. Z mnoha možností bylo vybráno pět dat a jedno z nich by mohlo být pravidelně připomínáno jako „Den Čechů v zahraničí“:
- prosinec (1989) – Přestřižení hraničního drátu u Rozvadova. Představuje symbolický pád železné opony. Ostnatý drát společně přestřihli tehdejší ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Hans-Dietrich Genscher.
- červenec (1932) – Den návratu zahraničních Čechů. Připomíná první sjezd zahraničních Čechů a Slováků, který se uskutečnil 1. až 3. července 1932, a setkání krajanů v roce 1998 v rámci prvního Týdne zahraničních Čechů.
- březen (1850) – „Masarykův den československého zahraničí“. Navázáno na tradici tzv. Masarykových dnů československého zahraničí, které připomínaly roli krajanů při vzniku československého státu. První Masarykův den československého zahraničí se konal v roce 1934 pod patronací TGM s úmyslem dokázat, že československé zahraničí je “živou větví jednoho národního kmene”. Masarykovy dny se konaly až do roku 1938 a poté v roce 1947 pod záštitou prezidenta Beneše. Zatím poslední Masarykův den československého zahraničí se odehrál již pod vlivem února 1948.
- duben (1826) – Vojtěch Náprstek jako „český konzul“. Vojtěch Náprstek je považován za konzula všech krajanů. Jako účastník revolučních bouří roku 1848 uprchl před zatčením do USA, kde prožil deset let. Jeho knihkupectví se stalo střediskem pro přistěhovalce z Čech, byl též iniciátorem vzniku prvních českých spolků. V roce 1858 se vrátil do Prahy a rodinný pivovar „U Halánků“ na Betlémském náměstí proměnil v centrum české inteligence a posléze na České průmyslové (dnešní Náprstkovo) muzeum, do nějž se soustředily nejvýznamnější krajanské sbírky.
- únor (1628) – Odchod J. A. Komenského z vlasti. Památný den odchodu J. A. Komenského z Čech a rozloučení se s vlastí na Růžovém paloučku u Žacléře. Představuje symbol českého vyhnanství pro víru a přesvědčení.
Hlasovat můžete na stránce https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/krajane/Anketa.html
Mimochodem Slováci žijící v zahraničí již svůj Den mají od října 1993. Krátce po vzniku samostatné Slovenské republiky se začala psát nová kapitola starostlivosti o slovenské zahraničí. Zákonem Národní rady Slovenské republiky byl Dnem zahraničních Slováků vyhlášený 5. červenec, který je zároveň svátkem sv. Cyrila a Metoda a státním svátkem Slovenské republiky.
miš