leden 2015

         Od 1. ledna 1835 se traduje vydávání časopisu pod názvem Květy. Je skutečně pozoruhodné, že tento časopis vychází dodnes už plných 180 let. Snad největší vliv měl v době národního obrození, kdy v něm působily významné literární osobnosti na čele s Josefem Kajetánem Tylem.

         V Kostelci u Kyjova se 2. ledna 1860 v rodině rolníka narodil Jan Hostaša (Hostascha), který se ale nezapsal do historie rodné obce, nýbrž do dějin města Holič. Tam se totiž přestěhoval a protože měl podnikavého ducha a vyznal se v knihtisku, založil na bývalém Novém rynku v Holiči knihtiskárnu. Ta začala šířit kulturu a osvětu v regionu dolního Pomoraví podobně jako tiskárny v Myjavě a Senici. Mladý tiskař přidal k dílně ještě prodejnu papírnictví. Žel, předčasná smrt ukončila Hostašův odborný nástup, ale jeho dílo nepřerušila. Jeho podnik převzali postupně další tiskaři.

         Osmý leden 1920 je zakládajícím dnem Církve československé husitské. Tato specificky česká národní církev, jejíž působení je prakticky omezeno jen na dnešní Českou a Slovenskou republiku, vychází z tradic české reformace s důrazem na husitství. Považuje se za pokračovatelku učení mistra Jana Husa. Církev československá husitská za zdroje své nauky označuje snahu o návrat k prvotní církvi a k pravému jádru křesťanství. Za protektorátu byla nazývána Církev českomoravská, do roku 1971 pouze Církev československá a od 1971 používá název Církev československá husitská. Při sčítání lidu v roce 2011 se k ní hlásilo v Česku 39 276 věřících a podle údajů z roku 2011 na Slovensku 1 782 věřících. Pod Bratislavskou diecézi spadají náboženské obce v Bratislavě, Košicích, Liptovské Osadě-Martině a ve Vídni.

         Poprvé na tomto světě zaplakal 9. ledna 1890 ve vesničce Malé Svatoňovice v Krkonoších jako třetí dítě v rodině Čapkových chlapec, kterému dali jméno Karel. Nikdo netušil, že se do české historie zapíše jako spisovatel, novinář, dramatik, překladatel i fotograf. Přestože od jeho narození uplyne již 125 roků, jeho velice obsáhlé dílo je dodnes myšlenkově poutavé a inspirující. Karel Čapek navíc využíval obrovskou slovní zásobu, což přispívá k svěžesti jeho novinářských útvarů a děl, zejména pro děti. Kromě prózy je autorem několika dramat, která jsou dodnes uváděna českými i zahraničními divadly. Nejčastěji je na programu vědeckofantastická hra RUR, v níž poprvé odznělo slovo robot. To poradil Karlovi jeho starší bratr Josef, který vycházel ze slovanského slova robotovat, tedy pracovat. Karel Čapek zemřel na zápal plic 25. prosince 1938, krátce před svým zatčením gestapem. Je pohřben na vyšehradském hřbitově v Praze.

         Od konce 50. let byla několikrát vyhlášená za herečku roku, viděli jsme ji v celé řadě filmů např. Vlčí jáma, Vyšší princip, Mladý muž a bílá velryba, Noc na Karlštejně… Krásná žena s kouzelným pohledem a osobitým projevem. Na počátku 70. let začala hrát také divadlo, s některými představeními zavítala i na Slovensko. Není žádným tajemstvím, že mezi její životní partnery patřili režisér Miloš Forman, německý herec Ulrich Thein a čeští herci Vlastimil Brodský, Jaromír Hanzlík a Jiří Zahajský. Z manželství s Vlastimilem Brodským má dceru Terezu. Jistě už víte o koho jde. Ano – Jana Brejchová. 20. ledna oslaví pětasedmdesátku, ale asi ne tak, jak by si sama přála. Dny totiž kvůli postupující nemoci tráví v rehabilitačním zařízení.

         Víte jak dlouho jsou na křižovatkách světelné semafory? 21. ledna tomu bude 85 let, kdy byl v Československu instalován první semafor. Přesněji v Praze na křižovatce Václavského náměstí s Jindřišskou a Vodičkovou ulicí, psal se rok 1930, a popravdě způsobil velký zmatek. Prý strážník musel řidičům vysvětlovat, co jednotlivé barvy znamenají a chaos nakonec stejně musel vyřešit vlastníma rukama.
Česká akademie věd a umění je však starší než světelné semafory. S prvním názvem Česká akademie věd a umění císaře Františka Josefa I. byla založena v lednu před 125 lety. Vklad na činnost 200 tisíc zlatých věnoval stavitel a mecenáš Josef Hlávka a jeho žena pak přidala ještě 50 tisíc. Akademie měla tři třídy vědecké a čtvrtou třídu uměleckou a literární.

         Dalším datem si připomeneme světoznámou českou operní pěvkyni a všestranně vzdělanou osobnost Emu Destinnovou, která zemřela 28. ledna 1930 během operace očí v Českých Budějovicích. Pohřbena je na pražském Slavíně. I v jejím případě se potvrdilo, že doma není nikdo prorokem. Ve svých 20. letech byla odmítnuta v Národním divadle v Praze, kariéru však úspěšně zahájila v témže roce v Berlíně. Později získala angažmá v Metropolitní opeře v New Yorku, kde zpívala například po boku Carusa. V roce 1916 se vrátila do Čech a kvůli údajné špionáži byla na svém zámku ve Stráži nad Nežárkou v domácím vězení. Možná, že si vzpomenete na její životní příběh, podle něhož byl natočen film Božská Ema s Božidarou Turzonovovou. Nu a současnost na tuto operní divu nezapomněla – je spodobněna na české 2000korunové bankovce, autorem návrhu je významný český grafik Oldřich Kulhánek.

         Do dnešního historického přehledu přiložíme výročí ještě jedné osobnosti, která se narodila posledního ledna 1785. Možná si řeknete – kdo by si ta stará jména pamatoval. Ale její určitě znáte. Národní buditelka, spisovatelka Magdalena Dobromila Rettigová. Kdyby ovšem zůstala jen u svého buditelského psaní pro ženy a dívky české měšťanské společnosti, dávno by její jméno zapadlo prachem. Pro všechny další generace se stala známou jen díky svému dílu, které nazvala Domácí kuchařka. Je málo knih na světě, které se dočkaly více než třiceti vydání tak jako tato kuchařka Rettigové. A proto je její autorka považována za matku všech novějších českých kuchařských knih a její jméno uvádí i Slovník českých spisovatelů.