SK-CZ Klub » Červen 2014

červen 2014

         Dne 3. června 1924 zemřel Franz Kafka pražský německy píšící spisovatel. Kdo četl romány Proces, Nezvěstný též zvaný Amerika, Zámek nebo povídku Proměna, jistě nabude dojmu, že Kafka musel být takový jako jeho hrdinové – depresivní, nešťastný, nenápadný a slabý. Skutečně se cítil se být životním ztroskotancem a nepochopený. Vlastně už od dětství, kdy začal vnímat otcův komplikovaný vztah k dětem. Málo je známé, že Franz Kafka strávil i několik měsíců ve Vysokých Tatrách, kde se léčil na tuberkulózu. Tento pobyt připomíná pouze pomník u cesty z Tatranských Matliarů k zotavovně Hutník, kde letos byla vzpomínková akce k 90. výročí úmrtí Franze Kafky. Tento pražský literát však zemřel v rakouském Kierlingu, kde jsou v budově bývalého sanatoria zpřístupněny místnosti věnované památce JUDr. Františka Kafky, jak je uvedeno na parte. (viz www.slovenskoceskyklub.sk/franz-kafka-kierling)

         Do dějin české kultury se přes všechny výkyvy natrvalo zapsal Emil František Burian, který se narodil 11. června 1904. Byl mužem mnoha profesí – básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a význačný režisér. Zpočátku spolupracoval s Osvobozeným divadlem, poté založil divadlo D 34, na jehož scénu připravoval program politicky vyhraněného levicového divadla. Každý rok název divadla posouval o jedno číslo, skončil u D 41. Tehdy byl zatčen gestapem a celý zbytek druhé světové války zažíval hrůzy koncentračního tábora. Ale vrátil se. Začal opět s divadlem i s politikou. Stal se jedním z nadšených komunistů a výrazně se zapojil do reorganizace divadel. Přes politickou angažovanost pozitivně ovlivnil především svou divadelní tvorbou celé moderní české divadlo. Jeho inscenační postupy byly na svou dobu objevné a divadlo z nich čerpá dodnes. E.F.Burian zemřel v roce 1959.

         Do dějin českého literárního světa úctyhodným počtem titulů děl patří spisovatel Vladimír Neff, který se narodil 13. června 1909. Jeho vrcholnými díly pak jsou historické romány, především pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj a trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka. Také překládal z francouzštiny, němčiny a ruštiny a je autorem dvou scénářů.. V roce 1979 byl jmenován národním umělcem. Poslední Neffovou knihou jsou Večery u krbu, která vyšla v roce 1986. Je to vlastně kniha vzpomínek na rodinu a život, která vznikla jako seriál rozhovorů se synem Ondřejem. Vladimír Neff zemřel 2. července 1983 a je pochován ne Vyšehradském hřbitově v Praze.

         Za úžasným objevem se přeneseme do 18. století. Psal se 15. červen 1754, kdy v Příměticích u Znojma postavil farář a také přírodovědec, léčitel, hudebník i vynálezce Prokop Diviš první bleskosvod na světě. Sám ho nazýval „povětrnostní stroj“. Elektřina mu posloužila i při léčení nemocných. Celkem 400 uzemněných kovových hrotů na ústřední 42 metrů vysoké nosné tyči mělo za úkol “vysávat” elektřinu z mračen a zabránit tak vzniku bouřky. Ale v roce 1760 rozezlení obyvatelé Přímětic strhli konstrukci svého duchovního pastýře s odůvodněním, že je příčinou velkého sucha. Následující rok Diviš umístil další bleskosvod na věž přímětického kostela. Jen pro úplnost – bleskosvod na jiném principu postavil Benjamin Franklin v Americe o šest let později.

         Herce Karla Högra si mnozí ještě dobře pamatují, vždyť během svého života hrál mnoho vážných, tragických postav i několik významných mužů z české národní historie jako například Mikoláše Alše ve stejnojmenném filmu, Bedřicha Smetanu ve filmu Z mého života, nebo postavu českého krále Václava IV. Lucemburského ze známé husitské trilogie. Dále fiktivní postavu ing. Prokopa ve filmu natočeného podle Čapkova románu Krakatit a jedna z jeho posledních filmových rolí byla v muzikálu Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně, kde si zahrál arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Karel Höger se narodil 17. června 1909, tedy si připomínáme sto pět let od jeho narození. Zemřel 4. května 1977.

         A v červnovém historickém kalendáři uvedeme ještě tři jména z hudebního světa. Dne 26. června 1929 se narodila zpěvačka lidových písní Jarmila Šuláková. V různých souborech zpívala již od školních let. Od roku 1952 byla sólistkou BROLNu, se kterým absolvovala stovky vystoupení jak v tehdejším Československu, tak i v zahraničí. V posledních 17 letech své muzikantské kariéry pravidelně vystupovala s folkrockovou skupinou Fleret, s níž odehrála v průměru sto koncertů ročně a natočila několik alb. Někdy je označována za královnu lidové písně, dokázala by jich zazpívat na stovky. Po pětašedesáti letech aktivního zpívání se v roce 2011 rozhodla pro odpočinek.

         Druhou dámu takový dlouhý muzikantský osud nečekal. Muzikálová zpěvačka a herečka Laďka Kozderková se narodila 26. června 1949, v pouhých 37 letech však podlehla zhoubné nemoci. Vystudovala na brněnské konzervatoři, působila v divadle Rokoko, poté v pražském Hudebním divadle v Karlíně. Z jejích rolí na této scéně zůstaly nezapomenutelné zejména černoška Queenie z muzikálu Loď komediantů a Dolly Leviová v Hello Dolly!

         Jiný žánr zastupuje zpěvák Milan Chladil, který zemřel 28. června 1984. Známe ho především z duet s kolegyní zpěvačkou Yvetou Simonovou, s níž nazpíval celou řadu úspěšných a populárních písniček. Výsledkem této dlouhodobé spolupráce je asi 350 nahrávek různých písní a mnoho nahrávek pro rozhlas a televizi. Mateřským tělesem byl této dvojici Orchestr Karla Vlacha, kde působil od 1956 jako hlavní sólista spolu se svou partnerkou až do své smrti v roce 1984. To mu bylo 53 roků.

         Do historického kalendáře přidáváme i dva Čechy, kteří působili na Slovensku. Dne 7. června 1924 se v obci Sinice narodil ing. Antonín Pantůček, odborník v oblasti telekomunikací. Od 1965 působil jako pedagog na Vysoké škole dopravní v Žilině. V tamní knihovně dnešní Žilinské univerzity je dodnes několik titulů jeho knih podobně jako ve Slovenské lesnické a dřevařské knihovně při Technické univerzitě ve Zvolenu. Antonín Pantůček zemřel v Žilině 7. září 1990.

         Deset let v Bratislavě jako dirigent orchestru Rádiožurnálu působil český hudebník František Dyk. Na roky 1929 – 39 v Bratislavě rodák z Plzně rád vzpomínal i později, kdy již pracoval v Praze. K jeho mnoha zajímavým pracím patří i úprava baletní pantomimy Z pohádky do pohádky Oskara Nedbala. Partitury se ujal s libretistou Zdeňkem Knittlem a zvolili kombinaci mluveného slova, zpěvu a hudby, která by srozumitelným způsobem umožnila rozhlasovým posluchačům plnohodnotný zážitek z poslechu jinak tanečního díla. Odborníci ocenili vokální a hudební úpravu, kterou velice citlivě a stylově vytvořil právě dirigent František Dyk Zemřel 7. června 1974 v Praze ve věku 72 let.

Top