21. prosince 1920 Milá Ottlo, posílám Ti o sobě zprávu; je určená samozřejmě i rodičům, ale adresuji ji radši Tobě, abys v ní – dřív než ji dáš dál – zmírnila, co by snad bylo nevhodné. Saně mě už čekaly, cesta za svitu měsíce zasněženým horským lesem byla překrásná, potom jsme dojeli k velké, jasně osvětlené budově, která připomínala hotel, ale nezastavili jsme tam, pokračovali jsme v cestě kousek dál k tmavému, podezřele vypadajícímu domu. Vystoupil jsem – na studené chodbě (kdeže je ústřední topení?) pusto a prázdno, kočí musel dlouho křičet a někoho hledat. Nakonec přišlo nějaké děvče a zavedlo mě na…