SK-CZ Klub » Těm, kteří zde padli

Archiv

Těm, kteří zde padli

Do oblasti Slovenského rudohoří nad Lázně Štós občas zamíří pár turistů nebo vyznavačů geocachingu a zastaví se u prastarého kříže. Málokdo však ví, že právě tady pod Lastoviččím vrchem probíhaly v roce 1919 boje jednotek československého vojska a legionářů s maďarskou Rudou armádou. Byly to boje o zachování celistvosti nově vzniklého Československa v hranicích určených vítěznými dohodovými mocnostmi po 1. světové válce a rozpadu Rakouska-Uherska. Proto se Slovensko-český klub ve Slovenské republice rozhodl ke kříži osadit informační tabuli a chátrající kříž hrozící zřícením restaurovat.
Podle dokumentů a názoru zpracovatelů dřeva pochází tento hrubě otesaný kříž skutečně z období před téměř sto lety. Prý stačil rok – dva a byl by se zřítil. Jeho zakonzervování a nové zakotvení bylo proto nanejvýš nutné. Aby dál připomínal krvavé události z června 1919.
Právě ve dnech tuhých bojů na tomto území před 98 lety se organizátoři rozhodli k rekonstruovanému kříži přidat informační tabuli, jejíž výrobu podpořilo Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Na ní se zájemce více dozví o průběhu zdejších bojů a na mapce může sledovat složité postupy obou armád v roce 1919. Tenkrát v době, kdy zde byl kříž osazen, vůkol nebyly žádné stromy. Dnes musí turista pozorně odbočit z cesty, aby kříž a informační stojan našel. Pro ty, kteří by se chtěli vydat k tomuto památnému místu, přidáváme souřadnice: N 48 44.290, E 20 48.650
Cesta k dubovému kříži po červené turistické značce trvala účastníkům vzpomínkové akce zhruba půldruhé hodiny. V programu pak ředitel Státní vědecké knihovny v Košicích Ján Gašpar přiblížil průběh bojů v této části Slovenska, odzněl pozdravný dopis velvyslankyně České republiky na Slovensku Lívie Klausové i zápis o těchto bojích z Kroniky Lázní Štós. Následně Jaroslav Gerhard nastínil osud a cestu svého dědečka, který jako legionář bojoval ve Francii. Tečkou za programem byla původní československá hymna, která se nesla mezi stromy a připomínala, že hrdinství československých vojáků nebylo zapomenuto. Člověk by měl znát nejen historii své rodiny, ale také dějiny města a země, v níž žije.
Boj o Slovensko označují historici právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale na obou stranách v ní padly stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno. Příměří bylo vyhlášeno 24. června 1919, kdy Maďaři přijali podmínky stanovené dohodovými mocnostmi.
Důstojné místo uprostřed lesa je i na památku šesti českých vojáků z posádky ve Vysokém Mýtě, jejichž těla se nikdy nenašla. Pravděpodobně jsou pochováni v okolí tohoto dubového kříže. Tělesné ostatky dalších padlých jsou uloženy na hřbitově v Medzevě. Na pamětní desce pomníku stojí:
Poutníče, zvěstuj
svobodnému Slovensku
že my tu padlí ležíme z lásky k té,
která chová naše pozůstatky.
21 střelců pp. 32 „Gardský“.
19. – 21. června 1919.

Top