SK-CZ KlubSlideshow « » Růže pro Masaryka

Archiv

Růže pro Masaryka

V den 168. výročí narození T. G. Masaryka, filozofa, humanisty, odvážného člověka a prvního československého prezidenta se starší generace členů našeho Slovensko-českého klubu v SR už tradičně setkává u sousoší TGM a M. R. Štefánika v parčíku u křižovatky Masarykovy a Štefánikovy ulice. Jako obvykle položili kytice květů a připevnili věneček z české trikolory.
„Když už ne jiní, tak my si musíme připomínat člověka, který se na vzniku našeho státního útvaru podílel zásadní měrou“, přivítala účastníky pietní akce předsedkyně klubu Helena Miškufová. Dodala, že na rozdíl do Česka, kde je výročí narození TGM připomínáno v mnohých městech, se na Slovensku vedle Košic a Bratislavy snad ani žádná akce nekoná.
V projevu pak Irena Majcherová vzpomněla na situace v tento den během meziválečných let. Ve školách se neučilo, žáci měli přednášky a besídky. Všechny noviny vždy přispěchaly se speciálním číslem, věnovaným pouze a jen Prezidentu Osvoboditeli. Pořádaly se veřejné projevy, shromáždění, slavnostní koncerty a přehlídky. Prezident pro občany představoval symbol stability, důstojné, ale vitální stáří odpovídalo důstojnosti a vitalitě republiky, v jejímž čele stál. Ale opěvovaný prezident neměl vždy na růžích ustláno. Zajímavá je např. citace letáku v podobě litanie, který proti Masarykovi vydali ve volbách roku 1907 do Říšské rady (kandidoval na Valašsku) klerikálové. „Kdo miluje svou vlast a jazyk, nevolí Masaryka. Kdo miluje svou víru, nevolí Masaryka. Kdo miluje svou manželku, nevolí Masaryka. Která žena miluje svého manžela, nepracuje pro Masaryka…“ Ani s jeho volbami za prezidenta to nebylo jednoduché. Proti Masarykovi se po řádných parlamentních volbách v roce 1920 šikovala německá menšina, která nepokládala Československo za svoji vlast. Ve třetí volbě v roce 1927 se proti němu tzv. bílými lístky vyslovili nejen němečtí nacionalisté, ale i dvě vládní strany – Kramářovi národní demokraté a Hlinkovi ľudáci. Teprve další volba v roce 1934 byla manifestační kvůli fašistickému ohrožení a v ní dostal Masaryk 73 procent hlasů. To už byl ale prezident po mrtvici a téměř slepý, po roce abdikoval. Nicméně I. Majcherová zakončila citací z Litoměřických listů z 8. března 1930: „Není v současné době na celém božím světě muže, ke kterému upínaly by se všechny mysle jeho vlastního národa s takovou horoucí láskou a s tak hlubokým obdivem jako hledíme my k našemu prvnímu presidentovi T. G. Masarykovi. Není na zemi veškeré žádný národ, který měl by v čele takovou lásky a podivu hodnou osobnost…“

Top