SK-CZ Klub » Kainar v podání konzervatoristů

Archiv

Kainar v podání konzervatoristů

Přestože je současný svět velice dynamický a zaměřený především na hmotné statky, najdou se lidé, kteří se umějí zastavit a popřemýšlet. Třeba nad myšlenkami básníka. Právě pro ně připravil Slovensko-český klub ve Slovenské republice v divadelním sále košické Konzervatoře podvečer poezie a hudby, kterým připomněl 100. výročí narození českého básníka, dramatika, překladatele, novináře a také hudebníka Josefa Kainara.Představení složené z Kainarových básní a písní nastudovali studenti košické Konzervatoře V. Bernátová, R. Chrťanská, T. Hodermantský, R. Štefančík, S. Gonda, A. Dragun a T. Tabaček pod vedením Mgr. Marty Vilhanové. Možná, že o nich v budoucnu ještě uslyšíme podobně jako o jiných absolventech této školy. Byli skutečně skvělí, na tom se shodli návštěvníci akce, která vyzněla živě a dynamicky díky hereckému projevu mladých, citlivému střídání básní i písniček. „Ale Kainarovy básně nejsou zrovna jednoduché a poetické, jak by třeba mohl návštěvník předpokládat. Já jsem zpočátku měla velké obavy. Až když jsem se dostala k jeho blues, tak jsem našla cestu k dramaturgii,“ připomněla po úspěšném představení M. Vilhanová.
Českých básníků je v historii literatury celá řada, ale jejich jména i díla jsou téměř zapomenuta. Kainarovo dílo je především díky jeho písňovým textům ve sbírce Básně a blues i zhudebněným veršům doposud vnímáno jako živé. Měli ho v repertoáru jazzoví zpěváci, třeba Eva Olmerová, ale i rocková kapela Michala Prokopa, Vladimír Mišík, který zhudebnil báseň Stříhali dohola malého chlapečka, také Zuzana Navarová, Jiří Suchý, Waldemar Matuška, Karel Plíhal a další.
Josef Kainar je rodákem z Přerova, před 2. světovou válkou začal studovat češtinu a francouzštinu na Univerzitě Karlově v Praze, po uzavření vysokých škol vystřídal řadu zaměstnání. Od roku 1947 se pak věnoval výhradně literatuře. Rád používal černý humor a ironii, zobrazoval tragické pozadí světa a života, zacházel až do skepticismu. Znám byl svým odporem ke konzervatismu.
Kainar byl i skvělým hudebníkem, koncertoval na klavíru, kytaře a houslích, stylově nejblíže měl k jazzu. Mimo svou literární a hudební tvorbu také psal filmové scénáře a fotografoval. Zemřel 16. listopadu 1971 a je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Top