SK-CZ Klub » Říjen 2014

říjen 2014

         Zakladatel moderního způsobu vodoléčby Vincenc Priessnitz, se narodil 4. října 1799 v dnešních Lázních Jeseník. Že to nebyl jen tak nikdo potvrzuje i fakt, že rok 1999 vyhlásilo UNESCO významným kulturním výročím u příležitosti dvousetletého výročí Priessnitzova narození. Legenda říká, že k léčení vodou ho inspirovala zraněná srna, kterou jako dítě pozoroval, jak si chodí omývat ránu do pramene, až do úplného vyléčení. Sám si mokrými zábaly léčil zranění ve 14 letech i o dva roky později, kdy mu povoz se splašenými koňmi přejel hrudník. Přivolaný ranhojič prohlásil jeho zranění za nevyléčitelná. Priessnitz se vyléčil sám pomocí studených obkladů a vody, zlomená žebra si rovnal o opěradlo židle. Roku 1822 nechal přestavět svůj rodný dům ve zděnou budovu s patrem a v přízemí umístil necky – tak vznikl první vodoléčebný ústav na světě. Položil tak základy hydroterapie. Ve světoznámých lázních se tou dobou léčilo až 1500 pacientů ročně a sjížděli se sem lékaři z celé Evropy, aby studovali Priessnitzovy léčebné metody. O jeho životě a díle bylo napsáno přes 400 knih. Vincenc Priessnitz zemřel 28. listopadu 1851.

         Spolu s Janem Nerudou bývá označován za zakladatele moderní české poezie. Vítězslav Hálek, lyrický básník a spisovatel, patřil ke skupině kolem almanachu Máj. Psal básně a také povídky, které patřily vyhledávaným, napsal i několik historických tragédií, v nichž zobrazoval český venkov. Hálek byl mnohostranně činný jako novinář, literární a divadelní kritik, fejetonista, básník, povídkář a dramatik i organizátor literárního a kulturního života. Nečekaně zemřel 8.října 1874 v Praze ve věku 39 let, tedy si letos připomínáme 140 výročí smrti. Tehdy byly jeho synovi Ivanovi pouhé dva roky. Ten mnohem později jako lékař působil dlouhá léta až do roku 1939 na Kysucích. Tito Hálkovi měli dvě dcery: Elena se provdala za herce Zdenka Štěpánka a jejich dcera Jana Štěpánková, kterou jsme viděli například v televizním seriálu Nemocnice na kraji města, se narodila v Žilině. Druhá dcera Hálkových Taťána se provdala za herce a režiséra Ladislava Boháče. A paní Hálková se po manželově smrti provdala za Vavra Šrobára. Zajímavé jsou ty česko-slovenské propletence, že?

         V desítkách českých filmů si zahrál jeden z nejúspěšnějších českých herců Vladimír Menšík, který by se 9. října dožil 85 let. Pocházel z Ivančic u Brna, kde se v roce 1929 narodil a kde jeho rodný dům zdobí pamětní deska. Vystupoval doslova ve stovkách televizních pořadů a ve filmu a televizi vytvořil přes 150 rolí. Markéta Lazarová, Spalovač mrtvol, Pane, vy jste vdova!, Dívka na koštěti, Jak utopit doktora Mráčka, Což takhle dát si špenát, televizní seriál Chalupáři nebo pohádka, Tři oříšky pro popelku, to je jenom pár titulů pro připomenutí. Vladimír Menšík byl rovněž skvělým vypravěčem a podílel se na rozvoji televizní zábavy. Za zmínku stojí mezi jinými pořad Bakaláři a nezapomenutelné moderování silvestrovských estrád. Dlouhá léta trpěl těžkým astmatem. Vladimír Menšík zemřel v roce 1988 ve věku 59 let, pohřben je na pražských Olšanských hřbitovech.

         Vrátíme se nyní o 590 roků zpět, do 11. října 1424, kdy zemřel Jan Žižka z Trocnova. Tento vojevůdce byl známým českým válečníkem, stal se tvůrcem vojenské defenzivní taktiky, opírající se o speciální vozovou hradbu. Není přesně doloženo, kdy se Jan Žižka narodil, nicméně je pravděpodobné, že světlo světa spatřil kolem roku 1360. Historicky je podrobněji zmapováno pouze šest posledních let jeho života, zprávy o Žižkových předchozích osudech jsou nedostatečné. Jisté je, že neměl klidný život, nakonec se postavil na stranu husitů a stal se jejich vojevůdcem. Jako vrchní hejtman táboritů a později sirotků nebyl nikdy poražen. Jeho neporazitelnost byla založena nejen na válečnickém umu, ale také na tvrdě dodržované disciplíně jím vedených vojsk. Protivníci ho nazývali „potvora ohyzdná“ zatímco příznivci „hejtman nadmíru odvážný, udatný, smělý a vážný“. Zemřel během bojů na hlízu, jak je uvedeno v záznamech. Ale dlouho se odborníci neuměli sjednotit, oč vlastně šlo. Až profesor Thomayer svou úvahu uzavřel tím, že Jan Žižka s jistou pravděpodobností zemřel na celkovou sepsi, tedy na otravu krve, po nedostatečně léčeném hnisavém onemocnění kůže.

         Autorsky se podepsal pod celou řadu projektů, někdy také v spolupráci s některým z kolegů, například odborářské zotavovny v Jasné, zdravotnické školy v Žilině, domu služeb v Dolním Kubíně, domu Horské služby ve Vrátné, 1290 bytového obytného souboru v Považské Bystrici, hotelu Park v Dolním Kubíně, obchodního domu Jednota v Púchově… Evžen Hejtmánek, rodák ze středočeské obce Dolní Mokropsy/ Černošce, (nar.12. října 1929) našel své životní uplatnění na Slovensku, domovem se mu stala Žilina a pracovně žilinský Stavoprojekt. Ačkoli neměl vysokoškolské vzdělání, byl díky odbornému růstu plnohodnotným partnerem architektů. To také potvrzují i ocenění na různých soutěžích. Podílel se i na urbanistickém řešení – to pro centrum města Martin a Púchov. K tomu je nutné přidat také návrhy rodinných domů. Evžen Hejtmánek zemřel v Žilině 13. ledna 1994.

         Hudebník, sběratel lidových písní anebo fotograf a filmař? Čím vlastně byl Karel Plicka? Těžko říct. Byl prostě mužem mnoha řemesel. Jeho život byl v každé oblasti úžasně naplněn. Narodil 14. října 1894. Po několika letech práce v Praze odešel na Slovensko do obnovené Matice slovenské, kde pracoval od roku 1924 do osudného roku 1939, kdy musel opustit milovanou zem s tisíckami dalších už nežádoucích Čechů. Vrátil se do Prahy, kterou zvěčnil na fotografiích. Po válce, to bylo v roce 1946, se podílel na založení Filmové fakulty AMU v Praze, na níž působil jako profesor a děkan čtyři roky. Avšak i nadále žil uměleckým děním v Čechách i na Slovensku. Do konce života byl nesmírně čilý a pracovitý. Karel Plicka zemřel 6. května 1987 v Praze, bylo mu 92 let, ale odpočívá na Národním hřbitově v Martině. A jediné Muzeum Karla Plicky se od roku 1988 nachází na Slovensku a to v Blatnici na Turci.

         Herec a zpěvák Jaroslav Rozsíval měl sice český původ, ale dlouholeté divadelní angažmá na Slovensku se odrazilo v jeho jazykové výbavě. Prostě česky a slovensky mluvil bez nežádoucího přízvuku. Narodil se 14. října 1924 v Olomouci, v Brně absolvoval Státní konzervatoř a pak se s otcem přestěhoval na Slovensko, do Dolního Kubína. Od roku 1950 se stal členem činoherního souboru Nová scéna v Bratislavě. Ale už za tři roky mu jeho příjemný baryton otevřel cestu k operetě a muzikálům. Tehdy ztvárnil v hlavních rolích třeba Dona Juana nebo Řeka Zorbu. Hrál také v mnoha českých i slovenských filmech, televizních inscenacích a seriálech. Ve starším věku také publikoval. Jaroslav Rozsíval zemřel ve věku 71 let v Bratislavě 13. ledna 1996.

         Byl hercem, zpěvákem a skladatelem písniček. Z nadšeného ochotníka se stal člen Národního divadla v Praze, Národního divadla v Brně a Zemského divadla v Lublani. Především byl autorem více než tří stovek písní. Karel Hašler. Narodil se 31. října 1879 v Praze. Krátce po vzniku Československa se Karel Hašler stal ředitelem kabaretu Lucerna, dal mu zcela novou tvář a tím začal zlatý věk kabaretu v Praze. A také stál před kamerou. Ve třicátých letech snad nebylo jediného filmu, ve kterém by se neobjevil. Do duší a především srdcí diváků se zapsal především film Písničkář, z něhož pochází nejslavnější píseň té doby Ta naše písnička česká. Po nacistické okupaci Čech a Moravy Karel Hašler dál zpívá a filmuje. V roce 1941 právě během natáčení filmu Městečko na dlani byl Hašler zatčen gestapem a poslán do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl brutálně mučen. Tam Karel Hašler zemřel 21. prosince 1941.

Top