SK-CZ Klub » Leden 2013

leden 2013

 

         Hned k 1.lednu se váže několik výročí. Právě v tento den před 20 lety byl obnoven samostatný český stát, Česká republika byla přijata za člena Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, za člena Severoatlantické rady pro spolupráci, za člena Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

         Dnem narození spisovatele, novináře, dramatika a textaře Eduarda Basse je 1. leden roku 1888. Jeho nejznámější román Cirkus Humberto byl i zfilmován, dodnes známý je také  příběh otce s 11 syny, ze kterých vytvořil profesionální, neporazitelný fotbalový tým tedy Klabzubova jedenáctka. Tento představitel demokratického proudu, kabaretiér i zpěvák – vlastním jménem Eduard Schmidt – začal svou kariéru v kabaretu Bílá labuť, byl spolutvůrcem kabaretu Červená sedma, spolupracoval se satirickými časopisy, působil jako reportér, soudničkář a divadelní kritik, vydával kabaretní texty a satirický časopis Šibeničky. Později byl ředitelem v pražských kabaretech Červená sedma a Rokoko. Eduard Bass zemřel 2. října 1946.

         S letošním rokem jsou spojena dvě výročí spisovatele a novináře Jaroslava Haška. 3.ledna tomu bylo 90 let, co Jaroslav Hašek zemřel a na 30.dubna připadá 130. výročí narození. Po maturitně byl J. Hašek krátce zaměstnán, ale pak se živil výhradně novinařinou a literaturou, což mu umožnilo bohémský a tulácký život. Pěšky prošel třeba Slovensko, Halič, Uhry a povídky z těchto cest mu tehdy otiskovaly Národní listy. Zcela jiný život vedl během 1.světové války v Rusku, kde opustil československé legie a v říjnu 1920 skončil jako zástupce náčelníka politického oddělení 5. armády a tak byl Hašek fakticky nejvyšším politickým funkcionářem Rudé armády na celé Sibiři! V Rusku se podruhé oženil, aniž by se s první ženou rozvedl. Poslední měsíce svého bouřlivého života strávil Hašek v Lipnici nad Sázavou, kde diktoval Švejka. Tam také zemřel, nebylo mu ještě čtyřicet. Z jeho bohaté tvorby jsou i 90 let po smrti autora proslulé Osudy dobrého vojáka Švejka, které jsou nejpřekládanější knihou české literatury; podle haškologa Radka Pytlíka byla totiž přeložena do 58 jazyků.

         Se zcela jiným oborem se váže životní profese  ing. Jiřího Storka, který se  narodil 3. ledna 1913 v Rokycanech. Byl totiž odborníkem na vodní stavby a na technologie betonu. Část jeho produktivního života je spojena s výstavbou vodních děl na Váhu, kterou řídil jako stavební  inženýr koncem 40. let. V letech 1955-69 působil jako náměstek ředitele Ústavu stavebnictví a architektury SAV v Bratislavě a od 1969 byl profesorem VUT v Brně. V Brně 29. února 1972  Jiří Stork zemřel. Na Slovensku jsou dodnes známé učebnice a skripta týkající se technologie betonu s osobitým zřetelem na vodní stavby i další, které ale byly vydány ve slovenské transkripci jména tedy Juraj Strok.

         Na shromáždění říšských a zemských poslanců 6. 1. 1918 v Praze byla přijata Tříkrálová deklarace požadující autonomii pro Čechy a Slováky a jejich spojení v jeden státní celek v rámci Rakousko-Uherska. Byla to reakce na mírová jednání, která byla zahájena v Brestu Litevském. Na ruský návrh, aby právo na sebeurčení národů bylo rozhodnuto lidovým hlasováním ministr hrabě Czernin odpověděl, že státní příslušnost národů, které nemají státní samostatnost, musí být řešena v rámci ústavy států, ve kterých žijí. Čeští poslanci na toto prohlášení reagovali 6. ledna 1918 Tříkrálovou deklarací, ve které byla propagována myšlenka svrchovanosti a právo na obhájení svých práv na mírovém kongresu.

         Narodil se 6. ledna 1923 v České Třebové, techniku vystudoval v Bratislavě a tam také zůstal. Dnes je ing. Josef Poštulka označován za světově uznávaného statika a vynálezce. Špičkový statik tomuto městu zanechal například sportovní halu na Pasienkoch, stavbu s unikátní lanovou střechou v tvare hyperbolického paraboloidu, která ani po půlstoletí od vzniku neztrácí na přitažlivosti. Vyprojektoval více než sto dalších lanových střech i pro země jako je Čína, Afganistan či Jižní Korea. Jeho nosné lanové i dřevěné konstrukce inspirovaly i stavby v zahraničí. Je autorem sedmi vynálezů ve stavebnictví. Ještě v roce 1989 navrhl Josef Poštulka bratislavský tunel Sitina, ale  Národní výbor Bratislavy návrh zamítl. Nakonec stavba byla realizovaná, avšak nikoli podle jeho návrhu.  Zemřel v Bratislavě v roce 2009 ve věku 86 roků.

         Český propagátor sportu, generální tajemník Mezinárodního olympijského výboru a spoluautor olympijské charty, zakladatel Českého olympijského výboru a také spisovatel PhDr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský zemřel 8.ledna 1943 v Náchodě ve věku téměř 82 let. Veřejnost ho znala také díly, v nichž podává pravidla správného chování ve všech oblastech života a kladl důraz na slušnost, čestnost, skromnost i vzájemnou úctu. Vystudoval filozofii v Praze, získal doktorát, působil jako středoškolský učitel  češtiny, francouzštiny a tělesné výchovy. Překládal literární díla z francouzštiny a němčiny, je autorem povídek, románů a několika básní. Pracoval i jako ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka, navrhl statut řádu Bílého lva, který dodnes propůjčuje nebo uděluje prezident republiky, zavedl úřadování na zámku v Lánech a vypracoval audienční řád.

         Psal se datum 12. ledna 1928. V ten den se Brnem jako blesk rozšířila zpráva  o dobrovolné smrti novináře a spisovatele Rudolfa Těsnohlídka.  Seděl za svým pracovním stolem v redakci Lidových novin v Brně a revolver namířil proti sobě… Za života Rudolfa Těsnohlídka vyšlo celkem 15 jeho děl, 2 jsou básnické sbírky, 11 prozaických prací a dvě knížky pro mládež. Posmrtně byla vydána ještě 2 díla. Dílo nejúsměvnější a nejúspěšnější, to je humorná povídka Liška Bystrouška, která inspirovala Leoše Janáčka k tvorbě opery.  R. Těsnohlídek se také účastnil objevování Demänovských jeskyní v Nízkých Tatrách, hledal donory, kteří by financovali výzkumné práce a objevy novinářsky zpracovával. Z nich nakonec sestavil knihu s názvem Demänová, která vyšla v roce 1926.

         Další výročí se týká nejvýznamnější české encyklopedie. První sešit Ottova slovníku naučného vyšel 22. 1. 1888. Novou, obecně zaměřenou českou encyklopedii začal český knihovník a nakladatel Jan Otto plánovat na počátku osmdesátých let 19. století. Chtěl tak prezentovat vysokou úroveň české společnosti a podpořit české národní obrození. Hlavním editorem byl Jakub Malý, po jeho smrti tuto funkci zastával Tomáš Masaryk, pozdější prezident Československa. Redakci slovníku tvořilo 56 lidí a spolupracovalo dalších téměř 1 100 odborníků. Pod názvem Ottův slovník naučný vyšlo 27 řádných svazků a jeden doplňkový. Dle odhadu svazky obsahují až 186 000 hesel. Encyklopedie i s dodatky byla jako reprint znovu vydána v letech 1996-2003, vyšla i digitalizovaná verze na CD-ROMu. Ještě dnes je Ottův slovník naučný dobrým zdrojem informací, zejména o historických faktech.

         Ve Střemchoví v okrese Brno venkov se 27. ledna 1918 narodil geofyzik, astronom a cestovatel doc. RNDr. Antonín Mrkos. Vystudoval astronomii na Přírodovědecké fakultě Komenského univerzity v Bratislavě a v letech 1946 až 1950 pracoval na astronomické observatoři na Skalnatém plese, dalších 6 roků na observatoři na Lomnickém štítu ve Vysokých Tatrách. Později se zúčastnil dvou sovětských expedic v Antarktidě, kde mimo jiné studoval polární záři. Od roku 1965 zastával funkci vedoucího na hvězdárně na Kleti u Českých Budějovic. Svou odbornou práci zaměřil především na pozorování malých těles sluneční soustavy, planetek a komet. Během svého života objevil, nebo byl spoluobjevitelem celkem 273 planetek a 13 komet. Byl docentem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášel astronomii. Antonín Mrkos zemřel 29. května 1996 v Praze.

Top