květen 2016

Květnový přehled historického kalendáře začneme připomínkou v roce 1926. Tehdy – bylo to přesně 2. května –  se divákům poprvé představil ušatý panáček v dřevácích Hurvínek, takže ten malý, prostořeký nezbedník, syn Spejbla, slaví už devadesátiny. Taktéž ušatý a navíc popletený poučovatel Spejbl (z roku 1919) se nejdříve objevoval v hrách ve dvojici s Kašpárkem, ale Skupa cítil, že se postavy k sobě příliš nehodí. Loutku Hurvínka vytvořil řezbář Gustav Nosek a hlas jí propůjčil nejprve Josef Skupa, poté Miloš Kirschner a po jeho smrti jej mluví Martin Klásek. Dvojice Spejbla a Hurvínka i s pozdějšími postavičkami Máničkou, paní Kateřinou a psem Žerykem jsou známé po celém světě.

Jenom rok po skončení 2. světové války proběhl v Praze pod záštitou prezidenta republiky Edvarda Beneše u příležitosti 50. výročí založení České filharmonie 1. ročník hudebního festivalu Pražské jaro 1946. Od té doby je Mezinárodní hudební festival Pražské jaro reprezentativní přehlídkou světové hudební kultury a jejích nejnovějších trendů, vynikajících světových umělců, symfonických orchestrů a komorních těles. Koná se každoročně od 12. května, to je den výročí úmrtí Bedřicha Smetany, a trvá do 4. června. Od roku 1952 je festival zahajován cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany uzavírán 9. symfonií s ódou na radost od Ludwiga van Beethovena. Letošní 71. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro nabídne 55 koncertů klasické hudby v 17 koncertních sálech a Praha přivítá na 98 orchestrů, komorních ansámblů a sólistů z 23 zemí světa.

Dnes už skoro ani nevnímáme, když nám nad hlavami přeletí letadlo. Ale před 105 lety, psal se 13. květen 1911, kdy Jan Kašpar podnikl první let z Pardubic do Prahy, to byla ohromná událost. Právě tento den je považován za symbolický začátek českého letectví. Jan Kašpar byl český inženýr, průkopník české aviatiky. Vzdálenost mezi Pardubicemi a Prahou činila 121 km a Jan Kašpar ji překonal za 92 minut ve výšce asi 800 m. Letoun, kterým tento let uskutečnil, daroval Kašpar v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého, dnes je to Národní technické muzeum v Praze, kde je vystaveno dodnes. A jaký byl osud leteckého průkopníka?  Zemřel v chudobě 2. března 1927; pod vlivem duševní nemoci spáchal sebevraždu.

Syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se narodil 14. 5. 1316 a byl pokřtěn jménem Václav. První rok miminko přežilo na hradě Křivoklát, později s matkou Eliškou Přemyslovnou a staršími sestrami žili na hradu Loket. Jeho povahově velice rozdílní rodiče prvnímu mužskému potomkovi však nevytvořili klidné dětství, otec jej odtrhl od matky, kterou vykázal na Mělník a malý Václav byl internován na Křivoklátě. Až při biřmování během výchovy u francouzského dvora přijal jméno Karel IV. Velkou osobnost českých dějin, českého krále a římského císaře Karla IV. zná jistě skoro každý. Karel IV., který věřil hvězdám, se narodil v znamení býka a dožil se na to období úctyhodného věku kmeta 62 let. Za jeho vlády se z Českého království stalo moderní centrum Evropy, Praha se stala sídelním městem panovníka Svaté říše římské, celá země zažívala hospodářský, umělecký a kulturní rozvoj. České království dovedl k vrcholu, který se pak už nikdy neopakoval. Karel IV. proslul nejen jako obratný evropský politik, ale také zakladatel mnoha významných staveb, třeba kamenného mostu přes Vltavu, Karlovy univerzity či Nového Města Pražského…

18. květen je dnem muzeí. A právě v tento den roku 1891, tedy před 125 lety, byla oficiálně otevřena novorenezanční budova Národního muzea, která uzavírá horní část Václavského náměstí v Praze. Muzeum jako instituce však vzniklo podstatně dříve – a to 15. dubna 1818 jako Vlastenecké muzeum, které souviselo s národním obrozeneckým procesem. Avšak nemělo svou budovu, sbírky byly uloženy v domech různých šlechticů. Muzeum řídila organizace Společnost vlasteneckého muzea v Čechách a ve stanovách bylo prohlášeno, že „sbírky muzejní jsou neprodejné a že jsou majetkem Společnosti a českého národa vůbec“.

Budova na horním konci Václavského náměstí, ve které Národní muzeum sídlí, je vysoká 75 metrů. Zdobí ji čtyři nárožní věže a hlavní kupole ve středu předního průčelí. Terasovitý vstup oživuje fontána s Wagnerovými sochami. Zajímavostí budovy je dvaasedmdesát jmen české historie vepsaných zlatým písmem do fasády pod okny. Od roku 2011 je hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci. Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy mají být také zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven propojovací tunel do budovy bývalého Federálního shromáždění. Nové expozice jsou plánovány na dvojnásobně větší ploše. Budova by měla být znovuotevřena ke 200. výročí založení Národního muzea roku 2018.

Jméno MUDr. Jaroslava Skály asi mnohým nic neříká. Ale když řeknu záchytka, tak každý ví oč jde. Právě záchytku, celým názvem protialkoholní záchytná stanice v Praze – vůbec první zařízení svého druhu na světě – inicioval v roce 1951 český lékař, bojovník proti alkoholismu Jaroslav Skála, který se narodil 25. května 1916. Doc. Skála v budově vedle kostela sv. Apolináře v Praze vybudoval protialkoholní oddělení a během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí. První záchytka měla na zkoušku původně fungovat jen tři měsíce, zela prázdnotou pouhé tři dny, kdy se v ní objevil nikoli Pražák, ale ruský námořní inženýr. MUDr. Jaroslav Skála je autorem více než 140 odborných publikací. Během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí a své pacienty nejen léčil ze závislosti, ale pomáhal jim najít i novou životní náplň, aby nesklouzli zpět. Nu a záchytky podle jeho vzoru zakládali v mnoha zemích světa. MUDr. J. Skála zemřel 26. listopadu 2007 v Praze.

To, že mistr Jan Hus byl za své názory upálen je všeobecně známo. Ale stejným způsobem se římskokatolická církev vypořádala s teologem a husitským kazatelem, mistrem Jeronýmem Pražským. Vzdělání na Karlově univerzitě ukončil titulem bakalář, poté cestoval po Evropě, dále se vzdělával a seznamoval s učením tehdejších vzdělanců, na čtyřech univerzitách získal mistrovský titul. A všude – dnešním slovníkem vyjádřené – kritizoval jednání církve. Na závěr kostnického koncilu Jeroným pronesl rozsáhlou řeč, v níž shrnul svou filozofii, odmítl odvolat údajné bludy a navíc se zastal i učení Husova a odsoudil jeho nespravedlivé odsouzení. Uvedl také, že klidně podstoupí jakoukoli smrt. Tento filozof, náboženský myslitel a náboženský reformátor skončil tak, jako jeho mistr Dne 30. května 1416 byl v Kostnici upálen, tedy necelý rok po hranici mistra Jana Husa. Dnes oba reformátory církve připomíná na místě upálení v Kostnici mohyla s jejich jmény.