duben 2017
Za zakladatelskou osobnost „české grotesky“ je považován Karel Nepraš, jehož obě životní výročí se váží k dubnu – nedožité 85. narozeniny a patnáct let od jeho úmrtí. Karel Nepraš se narodil 2. dubna 1932 v Praze a tamtéž zemřel 5. dubna 2002. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své sochařské tvorbě používal netradiční materiály –elektroporcelán, litinu, často třeba instalatérské trubky či kohoutky. Tvořivou kariéru přerušilo Pražského jaro, protože za jeho politické postoje v té době nesměl až do Sametové revoluce vystavovat.Poté se však stal uznávaným umělcem a od roku 1990 působil jako profesor a vedoucí sochařského ateliéru na pražské Akademii výtvarných umění. Neprašova díla jsou velmi ceněna a jsou vystavena v mnoha prestižních světových institucích. Ale jsou k vidění také na veřejných prostranstvích v Praze třeba na Malostranském náměstí jako patníky symbolizující 27 českých pánů, kteří byli popraveni v roce 1621 na Staroměstském náměstí. Nebo pomník Jaroslava Haška, který však dokončila Neprašova dcera Karolína v roce 2005.
K 5. dubnu 1937 se váže zajímavá událost. V ten den před 80 lety byl totiž zahájen letecký provoz na starém letišti Praha-Ruzyně. A první letadlo České letecké společnosti, které sedlo na přistávací plochu, mělo neméně zajímavou trasu. Letělo z Piešťan přes Zlín a Brno do Prahy. Tato linka už dávno neexistuje, ale jistě to bylo velice rychlé spojení.
Přestože František Kožík vystudoval práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, paragrafy ho profesním životem neprovázely. Lákala ho totiž historie a umění vůbec, proto byl i posluchačem Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a také mimořádným posluchačem brněnské konzervatoře. Narodil se 16. května 1909 v Uherském Brodě a přes dětství v Kroměříži, studia a působení v brněnském rozhlase zakotvil v padesátých letech v Praze, kde po obdivuhodně plném životě 5. dubna 1997 zemřel. Do historie se zapsal jako populární český spisovatel,básník, dramatik, libretista, scenárista, autor rozhlasových her, rozhlasový redaktor, překladatel a esperantista. Preferovaným Kožíkovým žánrem byl životopisný román, zaměřený převážně na významné české osobnosti. Mimořádného čtenářského úspěchu dosáhl už jeho první biografický román Největší z Pierotů o francouzském mimovi českého původu Deburauovi. Tvorba Františka Kožíka, který používal i několik pseudonymů, je skutečně rozsáhlá. Poslední Kožíkův román, který vyšel v roce 1997 s názvem Za trochu lásky…, jeo básníkovi Jaroslavu Vrchlickém a o osudech žen, které prošly jeho životem.
Byla to moc smutná zpráva 20. dubna 2002. Významný český herec, dlouholetý člen Divadla na Vinohradech a také dobrý skřítek Hajaja, který v Československém rozhlase několik desítek let každý den předčítal dětem pohádky na dobrou noc, spáchal sebevraždu. Filmová i divadelní legenda a hlavně laskavý člověk 82letý Vlastimil Brodský se zastřelil legálně drženou pistolí. Údajně ho k tomuto činu vedl špatný zdravotní stav a strach z umírání. Vlastimil Brodský pocházel ze Slezska, narodil se 15. prosince 1920 v Hrušově nad Odrou, dnes součást Ostravy.Výčet jeho divadelních i filmových a televizních rolí je úctyhodný.V postavách, které ztvárnil, objevoval lidskou obyčejnost, své postavy vystihoval poetickou zkratkou, jeho komika byla označována za neobyčejně lidskou. Býval charakterizován jako typ herce tragikomického.Od roku 1946 se objevoval pravidelně také ve filmu. Ze zhruba čtyřiceti filmů je několik nezapomenutelných, jako třeba Světáci, Noc na Karlštejně, Jakub lhář nebo poslední film Babí léto, za který v roce 2002 získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. Pražané si uctili památku oblíbeného herce a pojmenovali po něm ulici v hlavním městě.
Jeho jméno je spojeno především s Brnem, ale Jaroslav Kvapil, skladatel, dirigent, klavírista a hudební pedagog se narodil před 125 lety 21. dubna 1892 ve Fryštáku v okrese Zlínna rozhraní Valašska a Hané.Hudbu začal studovat v Olomouci, poté na brněnské varhanické škole skladbu u Leoše Janáčka, ve studiích pokračoval v Lipsku.V roce 1919 se stal sbormistrem a ředitelem hudební školy Besedy brněnské, zároveň byl také jmenován profesorem skladby na brněnské konzervatoři a od roku 1947 profesorem na JAMU.V roce 1929 byl jmenován čestným členem České akademie věd a umění. Během první republiky absolvoval stovkyklavírních koncertů v Brně i v jiných moravských městech.Jaroslav Kvapil zemřel 18. února 1958 a zanechal po sobě nepřehlédnutelné dílo, které potvrzuje, žepatří mezi nejvýraznější moravské hudební umělce.Je mimo jiné autorem čtyř symfonií, šesti smyčcových kvartetů, řady klavírních koncertů, opery Pohádka máje a mnoha sborových skladeb. Jedna brněnská Základní umělecká škola nese jméno Jaroslava Kvapila.
Dnešní cestovatelé to mají o poznání snadnější než například Emil Holub nebo Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Právě 22. dubna tomu bude 70 roků, kdy vozem značky Tatra 87 dvojice Hanzelka-Zikmund vyjela na svou první cestu do Afriky a Jižní Ameriky, ze které se vrátila po třech letech. Z této cesty Československý rozhlas odvysílal více než 700 reportáží. Oba cestovatelé z cesty přivezli velké množství fotografií a filmového materiálu. Ve stříbrné Tatře 87 však dvojice cestovatelů strávila dohromady 10 let a viděla 112 zemí světa. Oba nadšenci prý ani nevěděli, co je to ponorková nemoc. Zažili toho víc, než si dnešní běžný smrtelník dokáže představit. Originál vozu Tatra 87, se kterým cestovatelé objevovali Afriku a Jižní Ameriku, je vystaven v Národním technickém muzeu v Praze a patří do seznamu národních kulturních památek.
Posledního dubna si vyznavači dechovky připomenou 105. výročí úmrtí českého kapelníka a lidového skladatele tohoto žánru Františka Kmocha, který se narodil 1. srpna 1848. Představitelé kolínského Sokola se v roce 1871 rozhodli zřídit při své jednotě orchestr a kapelníkem byl jmenován učitel František Kmoch. Svými skladbami a zapojením poloviny orchestru do zpěvu dostala kapela úplně nový charakter. Do širokého povědomí pronikly skladby Kolíne, Kolíne, Hoj Mařenko, Jarabáček, Muziky, muziky, Pode mlejnem, Můj koníček, Na stříbropěnném Labi i četné sokolské pochody. V dalších letech se orchestr účastnil mnoha akcí po Čechách i Moravě, hrál i v polském Krakově, později ve Vídni, Budapešti a v roce 1896 dokonce v ruském Nižním Novgorodu při korunovaci cara Mikuláše II. Kmochova kapela platila za reprezentativní soubor české dechové hudby, který sbíral jeden úspěch za druhým, šířil slávu českého muzikantství po celém světě a podporoval tak v lidech vlastenectví a národní hrdost. František Kmoch patří k nejznámějším českým kapelníkům a skladatelům, jejichž skladby se těší i po autorově odchodu stálé oblibě. Zemřel ve svých 64 letech 30. dubna 1912. Od roku 1962 se na jeho počest pořádá v Kolíně festival dechových hudeb.