březen 2016
Někdo by si mohl myslet, že občanské sňatky jsou průvodním jevem let budování lepších zítřků v našem bývalém společném státě. Nikoli. Během 19. století vliv evropských států bez působení církví pomaloučku pronikal i do osobních vztahů. První občanský sňatek v Čechách byl uzavřen na Staroměstském náměstí v Praze ještě v předminulém století 5. března 1871, tedy před 145 lety. Civilní sňatek byl určen pro osoby, které se už tenkrát nehlásily k žádné státem uznané církvi.
Možná se ještě někteří z vás pamatují na časopis pro nejmenší děti s názvem Mateřídouška, který v Česku vychází dodnes. Tento časopis vznikl z iniciativy Františka Hrubína, básníka, dramatika, prozaika a překladatele, který se narodil 17. září 1910. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1956 spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky, spolu se zastali perzekuovaných a zavřených spisovatelů. Toto vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, později mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti. Přes různé zákazy vydal 13 básnických sbírek, tři roztomilé knížky pro děti, několik próz a dramat, některá díla se stala námětem k filmům. K nejznámějším patří básnická povídka Romance pro křídlovku, kterou zfilmoval Otakar Vávra. Kromě poezie a prózy napsal F. Hrubín dramata Křišťálová noc, Srpnová neděle a Oldřich a Božena, dvě poslední O. Vávra také zfilmoval. Dne 1. března jsme si připomněli, že před 45 lety František Hrubín zemřel. Pochován je na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Syn Marie Terezie Josef II. Habsburský sice Čech nebyl, ale byl českým a uherským králem, který svými reformami podstatně ovlivnil dění v Království českém. Narodil se před 275 lety, 13. března 1741. Reforem zavedl nečekaně, tak si některé připomeneme. Vydáním tolerančního patentu povolil luteránské, kalvínské i pravoslavné vyznání a zrovnoprávnil židovské obyvatelstvo. Zrušil nevolnictví. Sedláci už směli své děti posílat na studia, na řemeslo, prodávat své grunty i chalupy. Nebyli už povinni odebírat panské pivo či pálenku, mlít ve vrchnostenském mlýně apod. Umožnil šíření osvícenských myšlenek, zmírnil dosud přísnou cenzuru. Překážku pokroku Josef viděl v katolickém fundamentalismu, proto ty kláštery, které nepečovaly o nemocné, o školní vzdělání a pěstování vědy, rušil. Vydáním Všeobecného trestního zákoníku byla stanovena rovnost občanů před zákonem. Ve velkém se budovaly městské i vesnické školy a zdravotnická zařízení. Stavěla se divadla, otevíraly knihovny, přibylo nakladatelů. Úřady začaly kontrolovat, zda se města v pravidelném cyklu zbavují odpadků, zda se dodržují protipožární a hygienické předpisy. Nebyly to úžasné změny? Ale smrti Josefa II. šlechtické kruhy nelitovaly, uherská Pešť přijala smutnou zprávu dokonce s nadšením. Panovníkova úmrtí želel „pouze“ prostý lid a stoupenci osvícenských ideálů.
K výrazným osobnostem evropského malířství 20. století patří český malíř Josef Šíma, který se narodil 19. března 1891. Absolvoval pražskou Akademii výtvarného umění. Přestože od dvacátých let trvale žil v Paříži, kde se oženil, byl nadále v kontaktu s českým uměleckým děním. Spolu s dalšími výtvarníky začátku minulého století se Josef Šíma zapojoval do avantgardního dění spolku básníků a divadelníků Devětsil. Šímovy malby mají ve 30. letech výrazný filozofický tón, objevují se v nich náměty upomínající přírodní pratvar, vytvořil i významné portréty. Po dlouhém válečném odmlčení byl v 50. letech Šíma zaujat především světlem. Významná byla rovněž jeho ilustrační tvorba, především poezie. Vytvořil i několik scénických návrhů, v 60. letech realizoval vitráže pro kostel sv. Jakuba v Remeši. V poúnorovém Československu byl však Šíma dlouho odmítaný a zamlčovaný, podobně jako Toyen nebo Štyrský. Josef Šíma zemřel 24. července 1971 v Paříži.
A ještě jednou zalistujme v dávnější historii, tentokrát se přeneseme do 15. století. Psal se 22. březen 1471, kdy se Praha oděla do černého flóru. V ten den totiž zemřel poslední český král Jiří z Poděbrad (přesněji Jiří z Kunštátu a Poděbrad). Po něm už vládli pouze králové z cizích dynastií. Na českém trůně byl od roku 1458 až do smrti i přesto, že nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Důvodem Jiříkovy volby českým králem byla skutečnost, že si česká kališnická šlechta přála zachovat výdobytky husitské revoluce, to znamená především přijímání pod obojí. Ale podporu moravských katolíků nezískal. Nový král se svědomitě snažil o poklidné soužití většiny kališnického obyvatelstva s katolickou menšinou. Jiří se stal úspěšným panovníkem, který vzbuzoval respekt u mnohých doma i za hranicemi království.
Vrchní, prchni, Tři veteráni, Kolja, Vesničko má středisková, Obecná škola, Vratné lahve a další – to jsou filmové scénáře Zdeňka Svěráka. Tento oblíbený český dramatik, scenárista, textař a herec se 28. března dožívá 80 let. Do historie českého divadelnictví se zapsal společně s Ladislavem Smoljakem a Jiřím Šebánkem, když vymysleli postavu fiktivního českého génia Járy Cimrmana. S Ladislavem Smoljakem napsali pro Divadlo Járy Cimrmana řadu divadelních her, mnohé z nich uvádělo toto pražské divadlo i na Slovensku. Svěrákovým nejúspěšnějším filmem je bezesporu Kolja, který získal nejen sedm Českých lvů, ale i dvě prestižní světová ocenění Oscar a Zlatý glóbus. Film režíroval Svěrákův syn Jan. Kromě toho byly na Oscara nominovány i filmy Obecná škola a Vesničko má středisková, ve kterých hrál vedlejší role.
Březnový historický kalendář zakončíme vzpomínkou na zpěváka Jiřího Schelingera, který by 6. března oslavil pětašedesátku (6. 3. 1951 v Bousově). Kdyby – kdyby se jeho životní pouť neskončila tragicky skokem z mostu do Dunaje v Bratislavě (13. 4. 1981). Smrt tohoto rockového zpěváka a skladatele nebyla nikdy zcela objasněna a je opředena řadou záhad. Tělo jedné z předních postav českého rocku nebylo nikdy identifikováno nikým z jeho rodinných příslušníků či alespoň známých. Ale jeho Holubí dům, který právě na text Zdeňka Svěráka složil Jaroslav Uhlíř, je dodnes magický.